Útěk ze zoo

"A prečo máš ten chvostík?" zeptala se mě Paula, když mě s tím ocasem viděla. A prečo nie? pomyslela jsem si. Spolu s čelenkou a úzkým leopardím oblečkem (chtělo by se mi říct trikotem, ale zakrývá i nohy), který si zrovna Paula snad jednou vezme na sebe, patří do mé oblíbené podzimní halloweenské kolekce H&M Divided, odkud mám už z loňska a předloňska a předpředloňska nějaké ty masky. Musím říct, že jsem zvyklá na spousty komentářů - na gigantickou mašli (Čau Šebestová!), na taxík (A na kolik by vyšla jedna jízda s vámi? Svezete mě?), na mého mopse (Ten je vycpanej, mladá pani?) a auto (A už máte řidičák?), ale vtipy na ocas jsem moc nečekala. Nebo alespoň ne takové, jakých se mi dostalo. Na čtvrtečním koncertě mě za něj někdo stále tahal, tak jsem si ho pro jistotu sundala, abych o něj náhodou nepřišla. Jinak se mi s ocasem žije docela fajn. Zkuste to taky někdy a nahoďte svou ocasovou příhodu. ; )

P.S.: Chcete vyhrát 3x kartu do Starbucks s pěti stovkami korunek? Na kafíčka, dortíčky a vafle? Stačí lajknout Starbucks + mě, hodit mi sem svůj e-mail a... napsat, proč byste těch pět stovek do Starbucks chtěli (a měli!) vyhrát zrovna vy! A pak už si jen týden držte palce. : )

Košile -

Monki

Lacláče -

H&M Divided

Lodičky -

H&M

Ocas a ouška -

H&M Divided

Prsteny -

ANTIPEARLE

Jak jsme píchli

Minulý týden jsem se s kamarády ze Švýcarska (italský Švýcar, francouzský Švýcar původem z Bosny a chorvatský Švýcar) vydala Fiatem Bravo na výlet do Splitu (cca 90 km od místa, kde jsem). Zhruba 20 km před Splitem jsem si všimla, že něco smrdí, jeli jsme asi 140 km/h. Jó, guma. Gumy. Jedna úplně kaput, tři ještě jakž takž ok. Třiadvacetiletí hoši se jali poprvé v životě měnit pneumatiku, i jim to šlo, kdyby jeden z nich neupustil tu starou na moji nohu. I po týdnu je trochu fialová a trochu zelená. Neva, aspoň to namažu nějakým krémem z krabičky první pomoci. Hm, asi si tu kpp předávali z generace na generaci, všechny tuby sice nafouklé, ale po zmáčknutí jsem došla k nepříjemnému zjištění, že se obsah vypařil, náplasti nelepily, snad jen ty špendlíky byly funkční. Výměna se chlapcům povedla a my se vydali na cestu zpět.

Sjeli jsme z dálnice, s tou rezervou jsme mohli jet max 60 kph, a nechali se vést navigací, která občas problikávala a házela nás na švýcarské mapy. Divila jsem se, že Tom Tom nefunguje tak, jak má, aha, Ital ji koupil ve výprodeji. Neva. Najednou nás vedla čím dál tím víc pryč od moře, až mi to začalo být podezřelé, ale nikde nikdo, všude jen pole a prázdné vesničky. Klimatizaci jsme neměli zapnutou (ani rádio), protože se s ní prý moc všechno přehřívá (v poledne v Chorvatsku značka ideál), půl litru vody už taky bylo dávno pryč, takže mi po nějaké chvilce začalo být špatně a museli jsme zastavit u cesty. Yay. Konečně jsme dojeli do vesničky, kde byl jeden dům a v zahradě dvě starší dámy. Poradily nám, kam jet (kam se vrátit a kde odbočit), daly nám dvě flašky s vodou a po zhruba 100 kilometrech jsme dojeli zpátky, dali si oběd a usnuli.

P.S.: Fotky jsou z jednoho krásného červnového dne v Praze. : )

Šaty - H&M, mikina - Weekday, sluneční brýle - Ray Ban, loď - Moschino (z Asosu), boty - Napapijri z Destroy, Adélka z Inadequate Cliché

Černočerný červen

Jeden před chvíli nalezený červnový deštivý outfit. Teď skoro ve 40°C je pro mě docela těžký si představit, že mi někdy vlastně byla zima. Červen má být teplý a slunečný, nic jinýho, ale bohužel, proto jsem se zahalila do maxi kabátu ve velikosti XS (L si teda nechci ani představovat), nazula měkké tenisky a vydala se vstříc dešti a mrakům. A takovému tomu ošklivému bílému nebi, které člověka nutí vzít si sluneční brýle, i když slunce v tom momentě neexistuje.

P.S.: Ne, nevadí mi, že v tom kabátu vypadám, že mám necelý metr. Je mi v něm dobře a vo vo vo tom to je!

Kalhoty - H&M, kabát - Monki, brýle - Mango, tenisky - MM6 by Maison Martin Margiela, taška - Mango

Mona

Na nějaká díla musíte mít asi opravdu štěstí. V Musée d'Orsay jsme se chtěli podívat na Degasovu Čtrnáctiletou tanečnici - jak na sochu, tak na pastely. Pastely se vystavují pouze jednou za tři roky na tři měsíce, pak zas musí na tři roky do tmy. Paráda. To aby si člověk volal do muzea, jestli tam mají jeho oblíbený obraz! Sochu zas odvezli někam na výstavu na jih Španělska. V Louvre jsem jak blázen hledala Svobodu vedoucí lid od Delacroixe, ale překvapivě ji taky odvezli někam na výstavu, tentokrát na sever Francie. Alespoň jsem se dočkala Whistlerovy matky!

Když jdu do muzea a vím, že tam strávím půl dne a pak... pak půjdu do dalšího muzea, tak potřebuju pohodlí. Pohodlí = rovné boty a příjemné oblečení. Tohle tričko má přední stranu z hedvábí a tu zadní z viskózy, nic příjemnějšího jsem na sobě dlouho neměla. Je splývavé, měkké a neuvěřitelně jemné, asi si ho koupím i v černé, to se hodí vždycky... A já ty kvalitní věci prostě potřebuju, baleríny jsou z kůže, taška taky, kabát je ze 70 % vlna a je na něm taky kůže (jehňátko), rukavice jsou kožené a sukně bavlněná. Pryč s polyesterem, vážení.

Tričko - H&M, sukně - 3.1 Phillip Lim, punčochy - H&M, kabát - Zara, taška - Mango, baleríny - Camper, prsten s lebkou - Monki, rukavice - Kangol, šála - H&M, rtěnka - MAC