Bouřka

Tuhle bouřlivou košili nosím každý týden (někdy i dvakrát), protože je přesně z toho materiálu, ze kterého bych si přála mít všechno oblečení, povlečení, povlaky na polštáře, šátky, celý svět. Možná si ji pamatujete z klubového článku, možná odněkud z fb, protože už měsíc a půl jsme jako Gatsby a Daisy, Starsky a Hutch, Tom a Jerry, Itchy a Scratchy, Fred a Ginger, Harold a Kumar, Thelma a Louise, Butch Cassidy a Sundance Kid, Mickey a Minnie, Sherlock a Watson, Jeníček a Mařenka, Bill Clinton a Monica, gin s tonicem, Adam a Eva, Barbie a Ken... mám pokračovat? Snad si rozumíme. Máte v šatníku nějakého toho Robina pro svého Batmana?

P.S.: Když prší, jsou tyhle lesklé MM6 tenisky jako darem z nebes (kterým ovšem není ten déšť); pogumované kalhoty si k tělu taky nepustí ani kapku vody a o crossbody tašce, co vypadá, jak kdyby byla vyrobená z pneumatiky, ani nemluvím. Jsem holka do deště i do bouřky.

Kalhoty - H&M, košile - H&M, kabelka - Cheap Monday (z

Asosu

), tenisky -

Margiela

Ke zdi!

Plátěné tašky už prakticky nenosím, když je potřeba tahat tuny knih/věcí, raději si vezmu svůj batoh z pytle na brambory. Ale z toho se hůř vyndavají rychle věci, člověk to musí furt sundavat, však víte, jak fungujou batohy. Proto, když jsme jezdili s naší leopardí mercedesí Fashion Police, preferovala jsem na nošení příruček obyč plátěnku, mám jich doma asi deset. I tak se to dost proneslo, to mi věřte! Kdo je z Českých Budějovic, tak možná pozná zeď u IGY Centra! Vyfotila mě u ní rozmilá Jarmila Štuková, se kterou jsem byla dva týdny takových osm deset hodin denně. Tolik času trávím snad jen s internetem.

P.S.: Když mi sem nahodíte jeden krásnej hlas, tak třeba vyhraju kulmu na vlasy, takže byste mě viděli s loknami. A to už docela jde, ne?

Kalhoty - Mango, košile - H&M, přehoz - Zara, taška - Cheap Monday, tenisky - MM6, brýle - H&M, věc na krku - Maison Scotch, prsten - COS

Černočerný červen

Jeden před chvíli nalezený červnový deštivý outfit. Teď skoro ve 40°C je pro mě docela těžký si představit, že mi někdy vlastně byla zima. Červen má být teplý a slunečný, nic jinýho, ale bohužel, proto jsem se zahalila do maxi kabátu ve velikosti XS (L si teda nechci ani představovat), nazula měkké tenisky a vydala se vstříc dešti a mrakům. A takovému tomu ošklivému bílému nebi, které člověka nutí vzít si sluneční brýle, i když slunce v tom momentě neexistuje.

P.S.: Ne, nevadí mi, že v tom kabátu vypadám, že mám necelý metr. Je mi v něm dobře a vo vo vo tom to je!

Kalhoty - H&M, kabát - Monki, brýle - Mango, tenisky - MM6 by Maison Martin Margiela, taška - Mango

Neposlušný Margiela

Procházeli jsme se s Víťou po rue Saint-Honoré, zastavili se v Colette, kde jsme se nakonec rozhodli nenechat svůj měsíční plat a raději jsme se vydali hledat schovaný obchod Martina Margiely doufajíce, že tam najdeme něco skvělého a úžasného. Třeba tenisky. Hledali jsme ulici Montpensier a ač máme oba dokonalý orientační smysl, nebyli jsme schopni ji najít. Zastavili jsme jednu dobře vypadající paní, které bylo kolem 35, měla nádherný klobouk, černou Birkinku a kozačky ke kolenům na vysokém podpatku. V naší mapě se nemohla vyznat - a ta ulice tam nejspíš ani nebyla, zato krásně nakreslená Eiffelovka a Vítězný oblouk jo. "Nemám radši přinést svoji mapu z auta?" nabídla se. No, proč ne, jestli ho máte blízko... "Hned jsem zpět!" Mysleli jsme, že z toho auta zrovna vyšla, že je kousíček, třeba o deset dvacet metrů dál. Pět minut pryč, paní nikde. Víťa si zapálil. Ani nás nenapadlo, že by se nevrátila, byla tak milá přece..! No a po necelé čtvrt hodince přiběhla, parkovala asi půl kilometru od místa, kde jsme ji zastavili. V pohodě. Kdo říkal, že jsou Francouzi neochotní? Ulici našla, my jí poděkovali, já jí pochválila kabelku, ona mi odvětila: "Vous avez bon goût!" Jasně, se ví, že mám dobrej vkus, ne.

Obchod byl nenápadný, dvoupatrový a voňavý. Šest vůní, všechny jsme zkusili. Testery tam nemají papírové, ale vezmete si kus stuhy s natištěným názvem parfému a ocháte. Zaměstnanci na sobě mají bílé pláště a celkově jsou velice upravení. A milí! Všichni všude jsou tu milí. A všichni všude mě oslovují "madame", kdežto když jsem tu byla s tátou před pěti lety, byla jsem pro všechny "mademoiselle". Že by to bylo tím, že všude chodím s Víťou v klobouku, a tak z něj mají respekt a pocit, že jsem jeho žena? Proboha! Nějaké hezké tenisky už jsem chtěla nějakou dobu, Nike mám na běhaní, ale na normální nošení mi to nepřijde zatím natolik ok, Adidas mě baví jen občas s Jeremym Scottem /třeba růžoví medvědi/, Conversek mám už deset párů (ráda bych nějakou tu limitku, třeba CDG Conversky, ale to už je dávno pryč..), a tak jsem si koupila tyhle jednoduché lesklé od Margiely. A jsem spokojená!

P.S.: Chcete článek o nákupech v Paříži, co kdy kde jak?