Mona

Na nějaká díla musíte mít asi opravdu štěstí. V Musée d'Orsay jsme se chtěli podívat na Degasovu Čtrnáctiletou tanečnici - jak na sochu, tak na pastely. Pastely se vystavují pouze jednou za tři roky na tři měsíce, pak zas musí na tři roky do tmy. Paráda. To aby si člověk volal do muzea, jestli tam mají jeho oblíbený obraz! Sochu zas odvezli někam na výstavu na jih Španělska. V Louvre jsem jak blázen hledala Svobodu vedoucí lid od Delacroixe, ale překvapivě ji taky odvezli někam na výstavu, tentokrát na sever Francie. Alespoň jsem se dočkala Whistlerovy matky!

Když jdu do muzea a vím, že tam strávím půl dne a pak... pak půjdu do dalšího muzea, tak potřebuju pohodlí. Pohodlí = rovné boty a příjemné oblečení. Tohle tričko má přední stranu z hedvábí a tu zadní z viskózy, nic příjemnějšího jsem na sobě dlouho neměla. Je splývavé, měkké a neuvěřitelně jemné, asi si ho koupím i v černé, to se hodí vždycky... A já ty kvalitní věci prostě potřebuju, baleríny jsou z kůže, taška taky, kabát je ze 70 % vlna a je na něm taky kůže (jehňátko), rukavice jsou kožené a sukně bavlněná. Pryč s polyesterem, vážení.

Tričko - H&M, sukně - 3.1 Phillip Lim, punčochy - H&M, kabát - Zara, taška - Mango, baleríny - Camper, prsten s lebkou - Monki, rukavice - Kangol, šála - H&M, rtěnka - MAC

Neposlušný Margiela

Procházeli jsme se s Víťou po rue Saint-Honoré, zastavili se v Colette, kde jsme se nakonec rozhodli nenechat svůj měsíční plat a raději jsme se vydali hledat schovaný obchod Martina Margiely doufajíce, že tam najdeme něco skvělého a úžasného. Třeba tenisky. Hledali jsme ulici Montpensier a ač máme oba dokonalý orientační smysl, nebyli jsme schopni ji najít. Zastavili jsme jednu dobře vypadající paní, které bylo kolem 35, měla nádherný klobouk, černou Birkinku a kozačky ke kolenům na vysokém podpatku. V naší mapě se nemohla vyznat - a ta ulice tam nejspíš ani nebyla, zato krásně nakreslená Eiffelovka a Vítězný oblouk jo. "Nemám radši přinést svoji mapu z auta?" nabídla se. No, proč ne, jestli ho máte blízko... "Hned jsem zpět!" Mysleli jsme, že z toho auta zrovna vyšla, že je kousíček, třeba o deset dvacet metrů dál. Pět minut pryč, paní nikde. Víťa si zapálil. Ani nás nenapadlo, že by se nevrátila, byla tak milá přece..! No a po necelé čtvrt hodince přiběhla, parkovala asi půl kilometru od místa, kde jsme ji zastavili. V pohodě. Kdo říkal, že jsou Francouzi neochotní? Ulici našla, my jí poděkovali, já jí pochválila kabelku, ona mi odvětila: "Vous avez bon goût!" Jasně, se ví, že mám dobrej vkus, ne.

Obchod byl nenápadný, dvoupatrový a voňavý. Šest vůní, všechny jsme zkusili. Testery tam nemají papírové, ale vezmete si kus stuhy s natištěným názvem parfému a ocháte. Zaměstnanci na sobě mají bílé pláště a celkově jsou velice upravení. A milí! Všichni všude jsou tu milí. A všichni všude mě oslovují "madame", kdežto když jsem tu byla s tátou před pěti lety, byla jsem pro všechny "mademoiselle". Že by to bylo tím, že všude chodím s Víťou v klobouku, a tak z něj mají respekt a pocit, že jsem jeho žena? Proboha! Nějaké hezké tenisky už jsem chtěla nějakou dobu, Nike mám na běhaní, ale na normální nošení mi to nepřijde zatím natolik ok, Adidas mě baví jen občas s Jeremym Scottem /třeba růžoví medvědi/, Conversek mám už deset párů (ráda bych nějakou tu limitku, třeba CDG Conversky, ale to už je dávno pryč..), a tak jsem si koupila tyhle jednoduché lesklé od Margiely. A jsem spokojená!

P.S.: Chcete článek o nákupech v Paříži, co kdy kde jak?

RED

Zase nový boty, já vim. Ale u Conversek se to snad nepočítá, ne? Jsou z řady (PRODUCT)RED, takže i (CONVERSE)RED, ale nedělám si iluze, že by tomu Globálnímu fondu pro boj s AIDS, TBC a malárií šly díky mému nákupu nějaký velký prachy. Povrchně přiznávám, že se mi prostě líbily. Červená podrážka je u Conversek raritou a mně to lehce evokovalo i podrážky Louboutinek. Cedulka uvnitř není klasicky bavlněná, ale saténová, mmmm, příjemné na dotek. I will s vytečkovaným prostorem jen čeká na nějaké sloveso, mám tam něco dopsat? ; ) Plus jsem docela dlouho chtěla černé Conversky a v kombinaci s tou červenou mě bavily. Horní červená dírka na tkaničku je takovou tou třešinkou na dortu, jak se říká.

Zpět ale k (PRODUCT)RED, dost by mě zajímalo, jestli to opravdu k něčemu je. Spíš mi přijde, že velké firmy, které se tohoto projektu účastní, si tím snaží vyzískat/ponechat dobré jméno a udělat tak reklamu sobě, než že by šli za tím vyloženě pomáhat. Stačí mrknout na ty značky - Apple, Canon, Nike, Dell, Motorola, Armani, Gap... Gap dává do fondu 50 % z prodeje RED produktů, Motorola taky, American Express 1-1.25 % z nákupů uskutečněných touto kartou (to mi přijde docela zajímavý, proč ne), Nike s Didierem Drogbou jako tváří této kampaně dává celých 100 % z prodeje červených tkaniček, Apple vyrobil červené iPody a obaly na iPad a iPhone. Na internetech se ohledně tohoto projektu setkávám spíše s negativní kritikou, sama nadace na tom minulý rok finančně také nebyla nejlépe (i když asi jak kdo, nějak jim prý utíkaly peníze). No ale tak aspoň mám pěkný tenisky.

Sandra ♥ Converse ♥ Marimekko

Bude to za chvíli pět let, co jsem poprvé přišla do styku s finskou značkou Marimekko. V H&M totiž zrovna byla kolekce vytvořená ve spolupráci právě s Marimekko. Většina těch věcí se mi nelíbila, ale jedno růžovo-zelené tílko jsem musela mít. Nosím ho někdy i teď, ačkoliv je pravda, že žmolků je na něm asi kvadrilion. Podruhé jsem se s Marimekko potkala o nějaké tři roky později v Berlíně, kdy jsem náhodou zavítala do jejich docela čerstvě otevřeného obchodu v Berlíně a všechny ty látky a vzory mě nadchly. A pozor: jelikož jsem, jak jistě víte největší Converse fanda světa, vyvalila jsem své oční (jaké jiné?!) bulvy na Marimekko x Converse tenisky. OMG, NEED.

Střih, studená sprcha, pohled na cenovku. Stopadesátéčeknotosisnaddělajsrandu. Jo, fakt, 150. Ne, taky jsem to nechápala, ani teď to moc nechápu, jelikož jejich oficiální cena byla tak poloviční. Musím ale říct, že jsem byla na velkých vážkách - mám si je koupit, nemám si je koupit, říkala jsem si „jó, kdyby tak stály aspoň o pade míň,“ nechala je tam s těžkým srdcem a rok na ně ani nepomyslela. A přišlo léto 2012. A přišly slevy. Jak do kamenných obchodů, tak na internety. A já klikla na newsletter mého milovaného Asosu a tam byly ONY. Mého srdce žampiony.

Neuvěřitelný. Na Asosu asi desatery Marimekko Conversky za poloviční cenu. Ty mé jsem ukořistila za 30 liber. Jsou nejlepší, spolu s těmi mými stříbrnými se hned staly mými nejoblíbenějšími. Dvoje tkaničky a dustbag (látkový protiprachový sáček?) by měly být ke každým Converskám! Mají je tam ve všech velikostech a teď má Asos ještě akci 10 % slevu na celý zlevněný nákup s kódem MEGA10, takže vás vyjdou na něco málo přes osm stovek, vzhledem k tomu, že je pošta zadarmo. Hurá do nich!