Útěk ze zoo

"A prečo máš ten chvostík?" zeptala se mě Paula, když mě s tím ocasem viděla. A prečo nie? pomyslela jsem si. Spolu s čelenkou a úzkým leopardím oblečkem (chtělo by se mi říct trikotem, ale zakrývá i nohy), který si zrovna Paula snad jednou vezme na sebe, patří do mé oblíbené podzimní halloweenské kolekce H&M Divided, odkud mám už z loňska a předloňska a předpředloňska nějaké ty masky. Musím říct, že jsem zvyklá na spousty komentářů - na gigantickou mašli (Čau Šebestová!), na taxík (A na kolik by vyšla jedna jízda s vámi? Svezete mě?), na mého mopse (Ten je vycpanej, mladá pani?) a auto (A už máte řidičák?), ale vtipy na ocas jsem moc nečekala. Nebo alespoň ne takové, jakých se mi dostalo. Na čtvrtečním koncertě mě za něj někdo stále tahal, tak jsem si ho pro jistotu sundala, abych o něj náhodou nepřišla. Jinak se mi s ocasem žije docela fajn. Zkuste to taky někdy a nahoďte svou ocasovou příhodu. ; )

P.S.: Chcete vyhrát 3x kartu do Starbucks s pěti stovkami korunek? Na kafíčka, dortíčky a vafle? Stačí lajknout Starbucks + mě, hodit mi sem svůj e-mail a... napsat, proč byste těch pět stovek do Starbucks chtěli (a měli!) vyhrát zrovna vy! A pak už si jen týden držte palce. : )

Košile -

Monki

Lacláče -

H&M Divided

Lodičky -

H&M

Ocas a ouška -

H&M Divided

Prsteny -

ANTIPEARLE

Když se to má podařit

Kamarád pořádal v sobotu kostýmovou kolaudačku. V pozvánce stály pouze dvě podmínky - přijít v kostýmu a s masem. Maso jsem naložila v pátek večer a po celém týdnu přemýšlení nad kostýmem mě konečně něco napadlo. Geniální myšlenka, opravdu. Takový kostým jste ještě neviděli! Na kolaudačce nás nakonec bylo pět a půl. Krát dva. Minus dva. Kostým měli pouze pořadatelé (karatista a Indka, why not) a my - já s kamarádkou. Inu, zpět k tomu převleku. Nechtěly jsme se převlíkat ani za prostitutky, jelikož by to asi dopadlo jako u Bridget Jones, ani jsme nehodlaly přijít bez kostýmu. Takže?

Takže jsme jely koupit čtyři dřevěné laťky a připínáčky. Doma jsme vyhrabaly staré prostěradlo, krabici s nářadím (a pavoukem), kde bylo příšerné gumové kladivo a pár hřebíků. Plán byl takový: laťky sbít k sobě hřebíky, na to připínáčky "připnout" prostěradlo. A vlézt si do toho. První rána kladivem a laťka už byla skoro vejpůl. Ok, takhle to nepůjde. Hm, co teď. HA, LEUKOPLAST! Použily jsme asi 15 metrů, ale nevadí, drželo to. Ještě vyrobit cedulku s malířem a názvem obrazu - Dvě dámy na kolaudačce... a je to. Krásný obraz s námi dvěma.

Taška - French Connection (ale z Asosu), legíny - Sparkle&Fade (z UO), košile - Topshop, řetěz - Mango, boty - Finsk x UO, brýle - Weekday

Jednou vlasy sežehla si...

Tento týden jsem se čtyřikrát vrátila domů kolem čtvrté, okouzlila Pavla Opočenského (trochu mne teď s odstupem času děsí, že jsem s ním strávila skoro hodinku), vypila nejvíc zlatých tequil a zakuckala se ze skořice, shořely mi vlasy... No znáte to, prosinec.

V úterý byla vernisáž Davida LaChapella v Rudolfinu, na výstavu si určitě zajděte, sto třicet káčé za taková díla není vůbec moc. Překrásný černoch lomeno černoška s dlouhými blond vlasy a podpatky pravděpodobně většími než jeho penis, LaChapelle vypadající značně použitě a banda blogerů. Klasika. A samozřejmě taky Pája Opočenský!

Na sobě jsem měla šaty H&M (děkuji showroomu), čelenku z H&M (Myslbek, 249,-, mají ji i v bílé), boty z Asosu a náhrdelník z Manga.

Vypadá trochu jako Johnny Depp.

Ve čtvrtek se konala dekadentní Limbo Club Night, kde sice nebyl žádný (zne)uživatel nezletilých dívek, zato tam byli troubící liliputáni, cirkusoví pudlové, Bruno Ferrari, pan Vejce, měsíc nemytá dáma... a stovky svíček, které pro mě byly osudové, jelikož mi zapálily vlasy. Napsala jsem o tom článek na Kraus magazín cézet, takže si těch pár odstavců přečtěte tam. Ani jedno oko nezůstane suché! Po půl hodině už jsem ten traumatický zážitek neviděla tak tragicky. Seděla jsem u Marka Vašuta v maskérně a stěžovala si na uhořelé vlasy. "Ser na vlasy, Sandro. Ser na ně, ti říkám," zněla jeho slova podpory.

P.S.: Více o Limbo Club Night v článku Olgy Path Štiplové.