Bloombergová!

Sice jsem teď v Istanbulu, ale chci vám jen ve zkratce říct, že si dnes nebo zítra musíte do trafiky (Relay je má stoprocentně) dojít koupit Bloomberg Bussinessweek. Je to sice ekonomický čtrnáctedník, takže asi ne každého to může zcela chytnout a zajímat, leč tentokrát jsem tam já, čili to už by mohl být dostatečný důvod. Prozradila jsem tam na sebe pár věcí, co předtím nikde ne, pssst. Znáte ten magazín? Ne? A to v Americe vychází už skoro sto let (od 1929) a má asi pět miliónů čtenářů každý týden, not bad. Mě v Praze zpovídala redaktorka té české verze a klobouk dolů, musím říct, že nikdy jsem nezažila tak skvělý a profesionální rozhovor, kdy by druhá strana byla naprosto připravená, měla načtené všechny přechozí rozhovory se mnou a věděla o mně prakticky vše, co se dá dohledat, a k tomu ještě kladla totálně perfektně mířené dotazy. Smekám a děkuju!

Košile - H&M

Sako - GANT

Sukně - H&M

Boty - ASOS

Kabelka - Moschino

Prsten - ASOS

Fotky - Matej Slávik pro Bloomberg Bussinessweek

Rychle rostoucí zázračný živý plot

Poslední dobou, jak jsou ta šílená a ošklivá a zlá horka, nosím neustále jenom tuhle sukni. Ačkoliv je ze silného "neoprenu", tak pod ní krásně fouká. A nebýt vás, tak ji ani nemám, tady jste mi krásně pomohli! : ) Fotky jsou ze včerejška - jeden z mála dní, kdy se ukážu venku, zkoušky & státnice na mě silně doléhají (a naléhají). Boty znáte /a jsou nejlepší a kdo jste si je před tím rokem a půl nekoupil, litujte/, loďku taky znáte /a vejde se do ní peněženka, malej foťák, rtěnka, klíče a žvýkačky!/, sukni potřebujete. Na závěr článku o ničem alespoň zábavnou historku z focení: "Jdi víc do toho listí." "Takhle?" "Jo, klidně se o to opři, ne, počkej..." Pohled na všechny ty obrovský PAVUČINY a pavouky S KŘÍŽI na zádech moc v klidu nenechal.

P.S.: To vedro mi jde na mozek, takže nesmyslný název článku je inspirován první stránkou, která se vám objeví při vyhledávání hesla "živý plot". Pamatujete na Střihorukého Edwarda? A na animák Za plotem? Mám moc ráda oba soundtracky, doporučuju třeba tenhle song.

P.P.S.: Foceno tím mým maličkým Sony foťáčkem, dobrý, ne?

Sukně -

H&M

, top -

Zara

, boty -

MMM

x

H&M

, brejle -

H&M

, loďka -

Moschino

Labutí řeka

Tyhle šaty jsem si vyhlédla nejdřív na internetech a původně dokonce v černé, ale přece jen modelce byly kapku pod kolena, tak mi bylo jasný, že já je budu skoro šoupat po zemi. Pak jsem je viděla naživo v H&M na Václaváku a mé srdce zaplesalo. Za pár dní jsem si je i vyzkoušela (a to i vaše srdíčka zaplesala, mám pocit). Na bály by byly perfektní, ale těch já se neúčastním, proto je nosím jen tak, protože chci prostě vypadat pěkně, snad se povedlo! ; )

Šly jsme s kamarádkou krmit labutě a kachny, čekali nás tam ovšem jen rackové a holubi (a holubi se v Praze krmit nesmí). A pár kachen, to jó. Před krmením jsem se snažila zjistit, čím se opravdu mají krmit, protože mi bylo jasný, že sto let starý tvrdý chléb nebude to pravé ořechové. Říční drůbež má ráda zbytky vařených brambor a jiné zeleniny, slupky od mrkve, petržele, celeru a jablek, nařezané lupení od salátu či květáku. Samozřejmě vše musí být v malých soustech, protože ptáci nemají zuby (ačkoliv jednou jsem měla pocit, že mají tak dvacet zubů). Ti od Hitchcocka je rozhodně měli. Co se týká pečiva, nejvhodnější je celozrnné, bílé je taky ok - maximálně ale dva až tři dny staré, rozhodně ne čerstvé (nadýmání!), ale ani staré a tvrdé (poranění jícnu!). A házíme samozřejmě do vody, aby se to trochu rozmočilo. Chleba vůbec ne, může v trávicím ústrojí zkvasit.

P.S.: Přibrzdili u nás policisté, tak jsme ono pečivo a zeleninu skryly, protože... je u Vltavy třeba zákaz krmení, co my víme! Podruhé, když projížděli kolem, zastavili úplně. Proč? Aby nám řekli, jak nám to sluší. Takže pánové, pokud to čtete, dík na dálku a krmení si ještě prostudujeme! ; )

Šaty -

H&M

, triko -

Intimissimi

, loďka -

Moschino

(z

Asosu

), lodičky -

MMM x H&M

, perly - blešák v

Londýně

& & & fotky -

7169 Linda

Jak jsme píchli

Minulý týden jsem se s kamarády ze Švýcarska (italský Švýcar, francouzský Švýcar původem z Bosny a chorvatský Švýcar) vydala Fiatem Bravo na výlet do Splitu (cca 90 km od místa, kde jsem). Zhruba 20 km před Splitem jsem si všimla, že něco smrdí, jeli jsme asi 140 km/h. Jó, guma. Gumy. Jedna úplně kaput, tři ještě jakž takž ok. Třiadvacetiletí hoši se jali poprvé v životě měnit pneumatiku, i jim to šlo, kdyby jeden z nich neupustil tu starou na moji nohu. I po týdnu je trochu fialová a trochu zelená. Neva, aspoň to namažu nějakým krémem z krabičky první pomoci. Hm, asi si tu kpp předávali z generace na generaci, všechny tuby sice nafouklé, ale po zmáčknutí jsem došla k nepříjemnému zjištění, že se obsah vypařil, náplasti nelepily, snad jen ty špendlíky byly funkční. Výměna se chlapcům povedla a my se vydali na cestu zpět.

Sjeli jsme z dálnice, s tou rezervou jsme mohli jet max 60 kph, a nechali se vést navigací, která občas problikávala a házela nás na švýcarské mapy. Divila jsem se, že Tom Tom nefunguje tak, jak má, aha, Ital ji koupil ve výprodeji. Neva. Najednou nás vedla čím dál tím víc pryč od moře, až mi to začalo být podezřelé, ale nikde nikdo, všude jen pole a prázdné vesničky. Klimatizaci jsme neměli zapnutou (ani rádio), protože se s ní prý moc všechno přehřívá (v poledne v Chorvatsku značka ideál), půl litru vody už taky bylo dávno pryč, takže mi po nějaké chvilce začalo být špatně a museli jsme zastavit u cesty. Yay. Konečně jsme dojeli do vesničky, kde byl jeden dům a v zahradě dvě starší dámy. Poradily nám, kam jet (kam se vrátit a kde odbočit), daly nám dvě flašky s vodou a po zhruba 100 kilometrech jsme dojeli zpátky, dali si oběd a usnuli.

P.S.: Fotky jsou z jednoho krásného červnového dne v Praze. : )

Šaty - H&M, mikina - Weekday, sluneční brýle - Ray Ban, loď - Moschino (z Asosu), boty - Napapijri z Destroy, Adélka z Inadequate Cliché