Facebook mám plný radostných statusů s "Bc. doplň-libovolné-jméno!" (popřípadě i pár slov o státnicích). Já tím nechci obtěžovat své kamarády, na to mám vás! ; ) Ze mě ještě bakalář(ka) zatím není, nestihla jsem napsat bakalářskou práci, takže teď o rok prodlužuju. Naštěstí máme na VŠE perfektní systém - nemusíme obhajovat a státnicovat v jeden den, obojí to lze udělat nezávisle na sobě. Takže odškrtávám státní zkoušku a třesu se na psaní a obhajování. A zajímá vás, jak ten můj státnicový čtvrtek probíhal?
Do soboty jsem se učila-neučila, přečetla jsem si pár řádků a pak jsem letěla do města, na oběd, do kláštera Pražského Jezulátka a prostě jsem dělala všechno proto, abych se učit nemusela. Ale od soboty už jsme si s kamarádem nastavili tvrdý režim, denně byli pět až šest hodin na Skypu, přečetli jsme vícekrát krásně vypracované státnicové otázky a dovysvětlovali si pojmy. Ty otázky byly akurátní ze zhruba 85 %, pochopte, nemáme oficiální otázky, pouze okruhy, takže ony vypracované otázky byly sepsané podle toho, co si kdy kdo za otázku vytáhl. Noc před státnicemi jsem prakticky nespala, když nepočítáme ten dvouhodinový spánek z naprostého vyčerpání. To nedám, já tam nepůjdu. A pokud tam půjdu, tak jim řeknu, že na to nemám a že přijdu za půl roku. Sice jsem se učila na můj vkus docela dost a pilně, dokonce mi toho v hlavě i spoustu zůstalo z předchozích semestrů, ale byly to šílené nervy. Co když nebudu vědět ani jednu otázku? Co když si na potítku nevzpomenu, co tam patří? Co když..?
Šla jsem na řadu jako čtvrtá. Kousek opodál se na potítku připravovala spolužačka, před komisi zasedal chlapec z vyššího ročníku. Naléhavé "Vyberte si z každé hromádky jednu otázku!" mě trošku probralo z transu. Z marketingu jsem si vytáhla Hmotný a nehmotný produkt, využití v kultuře, ok, super, jdeme dál. Z podnikové ekonomiky Efektivnost podniku a hnedle jsem měla mžitky před očima. A z kultury? Dějiny umění a jejich vliv na kulturní dědictví a animaci. Inu, samotný průběh raději přeskočím, protože na svůj výkon nejsem úplně pyšná. Strávila jsem tam děsivých 50 minut a pak ještě půl hodinky čekala na verdikt a... Nebudu to prodlužovat, mám to.
P.S.: Ne, nestátnicovala jsem v tomhle. : )
