"Koukej, ona má každou botu jinou!" "Jednu červenou a druhou černou!" Francouzsky si sice akorát tak zvládnu objednat croissant s máslem a čaj, ale tramvajovému rozhovoru mladých dam (cca 6 a 8 let) nešlo nerozumět. Měly z toho opravdovou, doslova dětskou, radost. Maminka je okřikovala, aby byly potichu, babička se jen usmívala, chvílemi na ně, chvílemi na mě. Chodci na ulicích se vždy letmo podívali, ale pak se k těm botám museli vrátit, nikdo asi nevěřil vlastním očím. S myšlenkou vzít si každou botu jinou jsem laškovala dlouho. Neměla jsem odvahu vzít si jednu Conversku žlutou a druhou světle oranžovou, tak co to do mě teď vjelo, propánajána?!
Zajímalo by mě, co lidé nosí jinak v páru, než se má. Ponožky jsou klasika, asi proto, že nám pračky vždy sežerou onu partnerskou ponožku a nám nezbývá nic jiného, než použít uměle vytvořený pár. Rukavice? To jsem nezkoušela, ale asi by to bylo divný. Neříkám, že ty moje boty nejsou, že. Náušnice? Jo, to je teď in, jedna dlouhá visací, druhá jen pecka. Na víc párových oděvních kousků si nevzpomenu, pokud vy ano, dejte vědět.
Boty jsou z Asosu (ano, mám dva páry stejných bot v jiných barvách... a není tomu tak poprvé), sukně je z Topshopu, tílko je z H&M, 'náhrdelník' z Asosu, náramek z Topshopu, rtěnka NARS, vlasy vlastní. A zuby taky, i když nejsou vidět. Červený lak je Catrice a černý K.Lagerfeld pro Sephoru. Na horních fotkách mám na sobě ještě navíc kabát z H&M, šálo_kuklu z kolekce Trish Summerville pro H&M a kabelku H&M.
