Státnicová

Facebook mám plný radostných statusů s "Bc. doplň-libovolné-jméno!" (popřípadě i pár slov o státnicích). Já tím nechci obtěžovat své kamarády, na to mám vás! ; ) Ze mě ještě bakalář(ka) zatím není, nestihla jsem napsat bakalářskou práci, takže teď o rok prodlužuju. Naštěstí máme na VŠE perfektní systém - nemusíme obhajovat a státnicovat v jeden den, obojí to lze udělat nezávisle na sobě. Takže odškrtávám státní zkoušku a třesu se na psaní a obhajování. A zajímá vás, jak ten můj státnicový čtvrtek probíhal?

Do soboty jsem se učila-neučila, přečetla jsem si pár řádků a pak jsem letěla do města, na oběd, do kláštera Pražského Jezulátka a prostě jsem dělala všechno proto, abych se učit nemusela. Ale od soboty už jsme si s kamarádem nastavili tvrdý režim, denně byli pět až šest hodin na Skypu, přečetli jsme vícekrát krásně vypracované státnicové otázky a dovysvětlovali si pojmy. Ty otázky byly akurátní ze zhruba 85 %, pochopte, nemáme oficiální otázky, pouze okruhy, takže ony vypracované otázky byly sepsané podle toho, co si kdy kdo za otázku vytáhl. Noc před státnicemi jsem prakticky nespala, když nepočítáme ten dvouhodinový spánek z naprostého vyčerpání. To nedám, já tam nepůjdu. A pokud tam půjdu, tak jim řeknu, že na to nemám a že přijdu za půl roku. Sice jsem se učila na můj vkus docela dost a pilně, dokonce mi toho v hlavě i spoustu zůstalo z předchozích semestrů, ale byly to šílené nervy. Co když nebudu vědět ani jednu otázku? Co když si na potítku nevzpomenu, co tam patří? Co když..?

Šla jsem na řadu jako čtvrtá. Kousek opodál se na potítku připravovala spolužačka, před komisi zasedal chlapec z vyššího ročníku. Naléhavé "Vyberte si z každé hromádky jednu otázku!" mě trošku probralo z transu. Z marketingu jsem si vytáhla Hmotný a nehmotný produkt, využití v kultuře, ok, super, jdeme dál. Z podnikové ekonomiky Efektivnost podniku a hnedle jsem měla mžitky před očima. A z kultury? Dějiny umění a jejich vliv na kulturní dědictví a animaci. Inu, samotný průběh raději přeskočím, protože na svůj výkon nejsem úplně pyšná. Strávila jsem tam děsivých 50 minut a pak ještě půl hodinky čekala na verdikt a... Nebudu to prodlužovat, mám to.

P.S.: Ne, nestátnicovala jsem v tomhle. : )

Top -

H&M

; sukně -

H&M

, náhrdelník -

Mango

, taška -

H&M

, tenisky -

Converse

, prsten -

H&M

(za třicet korun ve slevě!)

O třásních a bičích

Možná jste si všimli, že poslední dobou nosím o dost barevnější věci než dřív. Květinky, banány, vínovou, modrou, taky dost bílé a červené. Teď jsem se zas vrátila k té své oblíbené černé a ke kůži. Mikina má horní část a celé rukávy z jehněčí kůže, zbytek klasická bavlna. Radila jsem se s prodavačkou v Zaře, jak se o ni starat, jak ji prát. Čistírna prý není nutná, lze ji prát ručně s jemným mýdlem. Dneska to asi zkusím, tak mi držte palce, ať tu mikinu mám i zítra (pokud máte zkušenosti s nějakým podobným kouskem, budu ráda za tipy). Na této H&M tašce s třásněmi jsem se stala závislou (asi založím A.T. /anonymní třásničky/), přistihla jsem se, že ty třásně žmoulám fakt neustále. Docela dobře by mohly fungovat i jako bič.

Mikina -

Zara

, kalhoty -

H&M

, tenisky -

MMM x H&M

, taška -

H&M

, kabát -

Mango

, sluneční brýle -

H&M

, prsteny

Zara

a

ANTIPEARLE

Psí žízeň

Na bílou jsem dřív moc nebyla, ale teď se u mě objevuje čím dál tím víc. Už jste viděli tu košili? ; ) Z bot jsem byla nadšená - jak na webu, tak naživo. No... a pak jsem si je vyzkoušela. Bože, ty jsou TAK měkký. Ale tím, jak je tam polstrování ze všech stran (& kůžička, mmm), tak jsou mi menší, už to není 37, ale menší 37, čili třeba 36.5. Konec světa. Co teď? Asos je má už jen ve čtyřicítce, do které mi noha bohužel (?) nevyrostla. Sakra. Miska pro pejsky je z Nordic Day a každý psí stvoření z ní podle mě bude nadšený. A pokud ne, tak minimálně páníček ano! : )

To jsou ony!

Přesně tyhle boty jsem celý život chtěla. Přesně tenhle model. Přesně tento tvar. Naprosto přesná barva. I ty dírky jsem si v hlavě vysnila takto. Pohodlnost. Kůže. Všechno! Naprosto skvěle mi sedí. Nemohla jsem věřit vlastním očím a chodidlům, když jsem je v GANTu viděla. Jasně, kdybych byla muž, určitě by nebyl problém podobné boty sehnat - asi bych jen skočila do Le Premier a už bych je měla. Slabou náhražku za ně jsem kdysi (asi pět let zpět) sehnala u Bati, ale pak už to šlo s kvantitou podobných bot nahoru a bohužel s jejich kvalitou dolů. Jsem ráda, že se mi podařilo sehnat tyhle, věřím, že mi vydrží dlouhá léta. Ach. Hned mám lepší den, musím říct! Máte nějaké podobné? Pokud ne, hurá do GANTu!