FRESHLABELS x Vans x Sandra

Určitě znáte e-shop FRESHLABELS, ale kdo z vás ví, že už mají i kamenný obchod pár kroků od Václaváku? Ano, je tomu tak! Tam jsem si předevčírem přetvářela a vytvářela a dotvářela Vansky. Nejdřív byly bílé, kreslit a malovat já neumím, takže jsem se rozhodla je pocákat barvami, cha, to úplně nebylo možné, takže jsem je začla lehce stříkat černým sprejem, až jsem je najednou měla celé černé. Ojoj. Tak jsem čekala, ony schly a schly... A nakonec jsem se rozhodla, že je poliju kečupem a hořčicí. Ta žlutá ("béžová"?) je ve skutečnosti fakt žlutá. Co vy na ně? : )

P.S.: Přijďte si se mnou ve čtvrtek dát vafličku na Waffle Party! : )

Prérijní móda

Mým letošním 24. a 25. párem bot se staly tyhle dvoje kožené Vansky. Kostičkované (a jiné) slip-ons prostě nejsou pro mě a takové ty klasické tenisky taky ráda přenechám jiným dívkám a chlapcům, já teď v zimě potřebuju hlavně teplo. Tyhle červené mi dávají tepla víc než dost díky kožíšku uvnitř, já jsem si dovnitř dala i ovčí vložky - stejně jako do zimních Conversek - pro ještě větší komfort! Musím přiznat, že Vans není značka, po které bych kdy cíleně šla a dychtila po nějakém kousku oblečení či bot, ale díky těmhle dvěma párům (děkuju!) už po Vanskách koukám. Jak na lidech ve městě, tak v obchodě - třeba zrovna včera jsem v Berlíně šla do Vans obchodu na Alte Schönhauser Straße (na Alte i na Neue a všude kolem jsou ty nejlepší obchody), abych to porovnala - a Pražský Chodov z toho pro mě vyšel lépe - sice menší, ale mnohem větší výběr.

Černé (podle mě) vůbec nevypadají jako Vansky, nebo alespoň mě by to nikdy nenapadlo, protože mi do hlavy neustále skákaly

minnetonky

, ačkoliv tenhle model se jmenuje "Maraka Boot". Vyrábí se v růžové, hnědé, béžové... Ale na černou nic nemá. A s punčochami vypadají překvapivě dobře, připomínají mi takové ty papučové ponožky - víte, co myslím? Ty měkoučké velké boty na doma (nejlíp ke krbu), pohodlné jsou naprosto identicky. Cítím se v nich jako moderní indiánka, jen ty copy mi chybí ke štěstí. Motýlí

polštář

a křeslo od Christiana Lacroix bych doma nepřežila, ale jako součást

školy interiérového designu

(na kterou teď skoro vůbec nemám čas!) je to naprosto přirozené a oku lahodící a

*to-potřebuju*

pocit navozující.

To jsou ony!

Přesně tyhle boty jsem celý život chtěla. Přesně tenhle model. Přesně tento tvar. Naprosto přesná barva. I ty dírky jsem si v hlavě vysnila takto. Pohodlnost. Kůže. Všechno! Naprosto skvěle mi sedí. Nemohla jsem věřit vlastním očím a chodidlům, když jsem je v GANTu viděla. Jasně, kdybych byla muž, určitě by nebyl problém podobné boty sehnat - asi bych jen skočila do Le Premier a už bych je měla. Slabou náhražku za ně jsem kdysi (asi pět let zpět) sehnala u Bati, ale pak už to šlo s kvantitou podobných bot nahoru a bohužel s jejich kvalitou dolů. Jsem ráda, že se mi podařilo sehnat tyhle, věřím, že mi vydrží dlouhá léta. Ach. Hned mám lepší den, musím říct! Máte nějaké podobné? Pokud ne, hurá do GANTu!

MMM maniak

Možná si dnes pomyslíte, že jsem magor nebo blázen, ale já mám prostě jen ráda hezký věci a ráda se jimi obklopuju. SJ miluje Antverpskou šestku a já hlavně toho sedmého člena. Když konečně vyplula na povrch kolekce MMM x H&M a na světlo se dostaly fotky všech kousků, jásala jsem. Všechno bylo tak pěkný! Oblečení mě tolik nezaujalo, to spíš doplňky, boty, ubrus... a kožená bunda. A pak jsem se podívala ceny. Ojoj, boty s plexi podpatkem za šest tisíc? Kožená bunda, která se mi ale fakt hrozně moc líbila, za sedm? Přemýšlela jsem, zda toho zainvestovat. V den uvedení kolekce na trh jsem měla být stejně v Chorvatsku = takže dilema, zaúkolovat někoho v Praze? Jet kvůli jedněm botám/bundě do Záhřebu? Nakonec jsem obojí smetla ze stolu a vykašlala se na to. Ani mi to tak nebylo líto. A pak? Pak jsem přiletěla zpátky do Prahy a další den už si šla pro tyhle božský boty. Z boku opravdu vypadají jak nějaké šílené boty Lady Gaga nebo paní Beckham, ale díky klínku se v nich člověk cítí pohodlně a bezpečně (což se o Gaga botách asi nedá říct nikdy).

Ty "nude" lodičky byly jasný, ač mají koženou podrážku a asi si je nebudu moci brát ven denně, musela jsem je mít. Baleríny jsou nejpohodlnější na světě, mají neviditelné tři centimetry pod patou a je k nim náhrdelník ze "ztracených podpatků". Nějaký blázen by si je asi i zvládl nalepit pod patu, nevím, jak moc by ty boty byly pak funkční, ale zkusila jsem jeden podpatek položit pod tu botu a... možná by to šlo. Říká se, že tyhle kolaborace s H&M stejně nejsou nikdy kvalitní, ale u MMM bot musím říct, že tomu tak není, je to opravdu špica, naprosto srovnatelný s ne_H&M Margielou.

Tahle bunda se mi nejdřív hrozně líbila a byla v duelu s plexi lodičkami, kdy nakonec ty boty vyhrály a já se nechala přesvědčit okolím (které pak ale uznalo, že tak hrozná vlastně není!), že ta bunda je vlastně hnusná. Ale co se nestalo! Slevy v H&M, první den jsem se (opravdu náhodou!) procházela kolem. S naprosto jiným účelem - jít na polévku do Soup In The City, rozhodně ne si kupovat další koženou bundu. Nakonec jste mě přesvědčili vy a já se pro ni vrátila, poslední kousek zrovna v mé velikosti, byl by asi hřích ji tam nechat nějaké náhodné turistce, kterých je Myslbek plný. Sluší mi?

A teď k opravdovému Margielovi. Ne, že by ten H&Mkovej nebyl opravdovej, to neříkám! ; ) Tenhle hnědý top je z viskózy a hedvábí, kombinace mých dvou nejoblíbenějších materiálů (kdyby tam byly kožené detaily, byl by perfektní, co se týče materiálů), je sice docela obyčejný, ale mně se líbí, jak na mě, tak při pohledu do skříně. Klasicky se k oblečení přidávají náhradní knoflíky, tady je ale náhradní kus látky. Že by počítali s tím, že si člověk kus natrhne/protrhne?

Na cirkulární košile je Margiela mistr, jedna bílá byla i v té kolekci pro H&M. Ta má je limetkově zelená a ještě si moc neumím představit, k čemu ji budu nosit. A jak a tak, klidně hoďte tipy sem, jsem trochu bez nápadů. Obecně ty kruhové košile vypadají trochu zvláštně, musím říct, ale je to klasika, takže proč si jednu nepořídit, no ne?

Tuhle reklamní tašku dostali na prezentaci v showroomu H&M asi všichni, já tam bohužel nebyla, ale do tašky jsem se zamilovala. Naštěstí mám naprosto dokonalého spolužáka, který má naprosto dokonalou sestru, která píše pro ihned.cz, ona mu tašku dala, on ji chvíli nosil a... pak se naprosto samostatně a nezávisle na mém přemlouvání a pomrkáváni a prosbě rozhodl ji předat mně. Yes, jsi nejlepší, Venco!

Naprosto esenciální kousek do každého šatníku - tmavě modrá košile, co padne. A sedne. Košile ze Zary mi nesedí. Tu odstávají, tam praskají ve švech. Moc dlouhé rukávy. Občas nepříjemný materiál. H&M jakbysmet. Snad jen v Mangu se mi párkrát podařilo najít nějakou vhodnou, ale i tak je to jen lesk a bída. Margiela košile fakt umí, tady podle mě není vůbec škoda připlatit si za nesmrtelnou klasiku.

Béžové kalhoty? Asi si říkáte - nudaaa, proč si to proboha kupovala?! Proč? Protože mi přijde, že se nikdy neztratí, nestanou se kouskem, který zapadne v šatníku někam dozadu dolů, protože ho nikdo nenosí, ani si na něj nevzpomene a tak vůbec. Zjistila jsem, že nemám skoro žádné světlé kalhoty a to je asi docela škoda. Tak proč nemít jedny pořádné? ; )

Hřebem večera jsou tyhle boty. Nikdy jsem nebyla zastáncem otevřené špičky, ale musím uznat, že tyhle asymetrické střevíce s nimi vypadají bezvadně. Jsou to asi nejpohodlnější boty na podpatku, co mám. A to jich nemám málo! Asi teď budu trochu jako IKEA (ehm, ehm, opravdu ví, jak na zákazníky!), ale pokud se vám líbí tyhle moje fialovo-modré lodičky, kupte si je v bílé.