Béžové, semišové, průhledné.

Co víc můžete od bot chtít? Ne, dobře, chtěla jsem nějaké světlé boty na podpatku. A jelikož si jehlové podpatky úplně nerozumí s pražskými chodníky, sháněla jsem nějaké s trochu silnějším podpatkem, ale zas ne klíny, těch už mám plný botník. Tyhle s dvoucentimetrovou platformou jsem našla na Asosu a vypadaly pohodlně, tak jsem si je objednala. Kombinace semišové špičky s lakovanou botou a průhledným plastovým podpatkem je naprosto... geniální. Nemyslíte? Nebo minimálně neotřelá, že. A ladí s vanilkovým milkšejkem v Amandine, což je samozřejmě tím nejdůležitějším bodem.

Černých bot není nikdy dost.

Vždy jsem nesnášela špičaté boty. Evokují mi červené latexové kozačky laciných děv, nevkusné džínové boty s tkaničkami podivných paní na zastávce (možná stejného povolání jako z první asociace) a osmdesátá léta. Poslední dobou ale vídám kolem sebe samé vkusné lodičky s vkusnými trojúhelníkovitými špičkami. Nechala jsem se zlákat natolik, že jsem si sama jedny pořídila. Nízký podpatek a příjemná špička (aneb vejdou se do ní všechny prsty a nebolí to).

Pokud sledujete tento blog, tak víte, že mám slabost pro boty na vysokém klínu s vysokou platformou. Nejen, že jsou pohodlnější než leckteré kecky, ale hlavně mě velice přitahují vizuálně. Všechny bych si klidně dala do vitríny a koukala na ně každé ráno /kdybych ovšem nějaký ten prostor na vitrínku měla, že/. Tyhle, ač to z mé fotografie nevypadá, jsou vskutku designovým kouskem. Dnes mi je přivezl kurýr, a tak jsem se v nich celý večer promenádovala po bytě.

Fialová je hrozná.

Vždycky jsem růžovou nesnášela. Měla jsem ji za barvu, kterou nosí jen vysolárkované blondýny bez mozku. Pak se mě táta ve čtrnácti zeptal, jakou barvou chci vymalovat... a růžová byla jasná volba, takže mám teď růžový pokoj. A blog. A šaty. Celkově mě tahle barva vlastně baví, i když v mém šatníku se nalézá hlavně na spodním prádle a ponožkách. Boty jsou jasným důkazem toho, že i když nesnáším zvířecí vzory, na něčem mi nevadí - ba snad přímo naopak. Tašku jsem ukradla kamarádce, lak je jedním z mých momentálně nejpoužívanějších. Co vy a růžová? : )

P.S.: Zbývá pouhý měsíc do nejlepšího dne v historii.

Šaty - Zara, kabelka - Topshop, pásek - Zara, gumička - H&M, prsten udělaný z náramku - Forever 21, boty - H&M

Trochu netradičně.

Po týdnu v Londýně jsem tak plná zážitků, že nemám sílu to všechno teď sepisovat. Před chvílí jsme přiletěli a za další chvíli jedu na Mácháč. Byl jste tam někdo, mám se bát? ; )

Každopádně, za týden se podělím o náš harmonogram, který jsem pracně vytvářela půl dne před odjezdem. A do té doby mi můžete říct váš názor na tyhle boty, ke kterým se váže zábavná historka. V Londýně se nachází spousta "charity shopů", které fungují na principu prodeje věcí, které lidi darují - část výdělku z prodeje jde na charitu, tudíž přispíváte na dobrou věc. Jsou to buď takové secondhandy se skoro nenošeným oblečením, nebo obchody s jednou čtenými knihami, občas se objeví i charity shop orientovaný pouze na sportovní nářadí či nábytek. Stále jsme je obcházeli, počet knih v našich kufrech stále rostl... A včera jsme zapluli do jednoho s oblečením, obuví i knihami. Mimo pána, který mi doporučil knihu a nabídl se, že mi ji hned koupí (odmítnut), jsem tam viděla v rohu blýskat se tyto boty. Šla jsem blíž. Hmm, moje velikost. Hmmmm, kůže. Mhmmmmm, Kandee, tu značku odněkud znám, ale odkud? Cena... lákavá. Inu, budiž. Koupila jsem si je bez zkoušení, doma zjistila, že jsou pekelně nepohodlné, ale co by jeden pro píchající boty neudělal. Tak mi tu leží a já přemýšlím, zda je prodat na eBay, jelikož zvířecí vzory nepatří mezi mé oblíbené (a původní cena je 180 liber, jak jsem po chvilce googlení zjistila.. a jsou kompletně nové.. aby ne, když se na nich skoro nedá chodit) či se na nich pokusit naučit štrádovat. Co myslíte? ; )

A víc úchylnejch bot tady: http://kandeeshoes.com/

P.S.: Pobavilo mě, že Chiara má stejný.