Po týdnu v Londýně jsem tak plná zážitků, že nemám sílu to všechno teď sepisovat. Před chvílí jsme přiletěli a za další chvíli jedu na Mácháč. Byl jste tam někdo, mám se bát? ; )
Každopádně, za týden se podělím o náš harmonogram, který jsem pracně vytvářela půl dne před odjezdem. A do té doby mi můžete říct váš názor na tyhle boty, ke kterým se váže zábavná historka. V Londýně se nachází spousta "charity shopů", které fungují na principu prodeje věcí, které lidi darují - část výdělku z prodeje jde na charitu, tudíž přispíváte na dobrou věc. Jsou to buď takové secondhandy se skoro nenošeným oblečením, nebo obchody s jednou čtenými knihami, občas se objeví i charity shop orientovaný pouze na sportovní nářadí či nábytek. Stále jsme je obcházeli, počet knih v našich kufrech stále rostl... A včera jsme zapluli do jednoho s oblečením, obuví i knihami. Mimo pána, který mi doporučil knihu a nabídl se, že mi ji hned koupí (odmítnut), jsem tam viděla v rohu blýskat se tyto boty. Šla jsem blíž. Hmm, moje velikost. Hmmmm, kůže. Mhmmmmm, Kandee, tu značku odněkud znám, ale odkud? Cena... lákavá. Inu, budiž. Koupila jsem si je bez zkoušení, doma zjistila, že jsou pekelně nepohodlné, ale co by jeden pro píchající boty neudělal. Tak mi tu leží a já přemýšlím, zda je prodat na eBay, jelikož zvířecí vzory nepatří mezi mé oblíbené (a původní cena je 180 liber, jak jsem po chvilce googlení zjistila.. a jsou kompletně nové.. aby ne, když se na nich skoro nedá chodit) či se na nich pokusit naučit štrádovat. Co myslíte? ; )
A víc úchylnejch bot tady: http://kandeeshoes.com/
P.S.: Pobavilo mě, že Chiara má stejný.
