Lednová překvapení

Po asi tříletém přemlouvání ze všech stran rozjíždím i já konečně svůj votoč vohoz (za velikánské pomoci Anny a Lindy, které se mnou třídily, psaly a fotily). Mám na prodej přes 300 věcí, nafoceno asi 150, ale to nahrávání jde holt pomalu + hned jak něco nahraju, někdo se ozve, takže trilióny zpráv, však to spousta z vás určitě zná. Takže bedlivě sledujte a buďte ve střehu! Hodně věcí, co už tu na mně bylo vyfoceno, tam bude, spolu s horou věcí, co jste ještě nikdy ani neviděli. Yay!

Jinak tyhle indiánské Vansky tam ještě nějakou chvíli rozhodně neskončí, protože jsou jak bačkůrky. Cítím se pak trochu provinile, když si jdu po Václaváku a mám pocit, že mám na sobě domácí papuče, zatímco ostatní buď mrznou v teniskách, nebo si lámou nohy na šteklích... a nebo radějí sedí doma, protože kterej blázen (krom pejskařů) by dobrovolně šel do tohohle mrazu. Já vim, je teprve nula (a neříkejte mi, že bude hůř, nechci to slyšet), ale od letoška zavádím příjemný leden v deseti stupních. Jste pro?

Mikina -

Isabel Marant x H&M

, kabát -

H&M

, džíny -

GANT

, boty -

Vans

, taška -

Matt&Nat

& & & fotky -

Honza Kuča

(lajk, lajk!)

Prérijní móda

Mým letošním 24. a 25. párem bot se staly tyhle dvoje kožené Vansky. Kostičkované (a jiné) slip-ons prostě nejsou pro mě a takové ty klasické tenisky taky ráda přenechám jiným dívkám a chlapcům, já teď v zimě potřebuju hlavně teplo. Tyhle červené mi dávají tepla víc než dost díky kožíšku uvnitř, já jsem si dovnitř dala i ovčí vložky - stejně jako do zimních Conversek - pro ještě větší komfort! Musím přiznat, že Vans není značka, po které bych kdy cíleně šla a dychtila po nějakém kousku oblečení či bot, ale díky těmhle dvěma párům (děkuju!) už po Vanskách koukám. Jak na lidech ve městě, tak v obchodě - třeba zrovna včera jsem v Berlíně šla do Vans obchodu na Alte Schönhauser Straße (na Alte i na Neue a všude kolem jsou ty nejlepší obchody), abych to porovnala - a Pražský Chodov z toho pro mě vyšel lépe - sice menší, ale mnohem větší výběr.

Černé (podle mě) vůbec nevypadají jako Vansky, nebo alespoň mě by to nikdy nenapadlo, protože mi do hlavy neustále skákaly

minnetonky

, ačkoliv tenhle model se jmenuje "Maraka Boot". Vyrábí se v růžové, hnědé, béžové... Ale na černou nic nemá. A s punčochami vypadají překvapivě dobře, připomínají mi takové ty papučové ponožky - víte, co myslím? Ty měkoučké velké boty na doma (nejlíp ke krbu), pohodlné jsou naprosto identicky. Cítím se v nich jako moderní indiánka, jen ty copy mi chybí ke štěstí. Motýlí

polštář

a křeslo od Christiana Lacroix bych doma nepřežila, ale jako součást

školy interiérového designu

(na kterou teď skoro vůbec nemám čas!) je to naprosto přirozené a oku lahodící a

*to-potřebuju*

pocit navozující.