Tři dny v Berlíně

O Berlíně jste si u mě mohli počíst tady a třeba tady (a pokud jste tak ještě neudělali, tak do toho - a ještě si za trest přidejte článek o festivalu). Z toho všeho je vám určitě jasný, že Berlín zbožňuju. Teprve nedávno jsem si uvědomila, že mám vlastně ráda Německo celkově, Leipzig je bezva /ten památník..!/, Drážďany jsou klasika /mému domovu nejbližší Vapiano!/ a brzy se snad podívám i do Mnichova. Po Vánocích jsme se Terkou (tedy s Dívkou s tulipánem) a chlapci vydali do Berlína na pouhé tři dny, ale byla to sranda každou minutou. Byt jsem našla po dvou hodinách hledání a klikání na Airbnb (více si určitě rádi přečtete) a byl trošku zvláštní. Všude sošky, postavičky, totemy, buddhové, maneki-neko(čky), k tomu z kůže stáhlý Garfield a tak vůbec. Ale bylo tam fajn!

Taky jsme rapovali (Guten, guten, haló, kdo je tam? Terka, Eda, Martin, super partu mám! Apotéka, apotéka, všech nemocnejch je to mekka a na nohách sexy čižmy, kolem krku dobrá deka!), tančili v Sony Centru, v noci navštívili Reichstag, přejídali se ve Vapianu, půlhodinu hledali /půlhodinu šli nejdelší berlínskou ulicí, protože ta sto patnáctka přece musí bejt blízko už!/ CDG, abychom stejně přišli v polední pauze (neva, dali jsme si vedle bagel). V cizině se vždycky chuťově rozmazluju, děláte to taky?

Pusťte si video, které jsem natočila na ťuťu ňuňu kamerku od Canonu (Canon Legria Mini) a které mistrně sestříhal Lukáš z Bayograf TV /dík!/. A dejte si fotky a bude vám dobře!

Berlin.

Nebudu suše doporučovat klasické památky, ne proto, že jich Berlín tolik nemá, ale protože ten nejlepší seznam najdete v KaDeWe mapě. Tudíž hned po příjezdu si vezměte, ať už v hotelu či v samotném obchoďáku, kouzelnou stříbrnou mapu s 62 nej pamětihodnostmi a 50 z nich si rovnou vyškrtněte. Srsly, Madame Tussauds? V žádném městě jsem neměla potřebu si tam zajít, tak proč zrovna v Bln, že. Knihovna? Kongresák? To jsou tipy, teda. Za sebe samozřejmě dávám hlas Braniborské bráně, památníku holocaustu /ne proto, abyste tam hráli na schovku, ale protože je to něco, co opravdu stojí za to vidět/, Checkpoint Charlie a Reichstagu.

Mně byl ze všech stran doporučován Tacheles - aka squat - aka centrum veškerého berlínského umění. Za sebe říkám jedno velké ne. Nejen, že mi opravdu vadil smrad výkalů linoucí se ze všech stran, ale z těch všech lidí ("umělců") tam mi lezl mráz po zádech. A byla tam tma /jo, okej, na fotkách to tak děsivě nevypadá/. Kromě nás a pár zmatených seniorů, kteří si sem cestu našli pravděpodobně díky KaDeWe mapě s brilantními tipy, tam bylo možná pár krys. Asi jsem na to moc málo alternativní, nebo moc mladá nebo tak něco /a asi tomu prostě jenom nerozumím/. Ale o sto metrů vedle se nachází moc milá

kavárnička

s wifi (heslo: babybaby) a mangovým smoothie (a za první check-in na 4sq tam dostanete zadarmo cappuccino, no neberte to).

Letošní Berlín byl spíše o jídle a o nákupech. A photoautomatu. A fotit jídlo mě poslední dobou nějak baví víc, než fotit sebe nebo památky nebo cokoliv jiného.

Vítězslav

nám ukázal to nejlepší z berlínských secondhandů a bazarů, obchodů s kožichy za třicet euro, doporučil nám bleší trhy (radši si ale na těch internátech čekněte, zda není v Německu nějaký svátek - jako například minulou neděli. To se totiž žádné blešáky nekonají) a zavedl nás do typické berlínské hospůdky. Prodloužený víkend jak má být!

Cos

Znáte někoho, kdo nemá rád čínské nudle z krabičky? Hm? HM?

A až dostanete chuť na sladké, rozhodně nechoďte do Dunkin Donuts.

V třípatrovém Ritter Sportu si můžete vyrobit vlastní čokoládu!

Nákupy, jídlo a Víťa. Víc k životu nepotřebuju.

Ha-ha-ha.