Pokusný králík

Tuhle bundu jsem si objednala kvůli vám. Čtete správně. Po mém nenávistném článku mi bylo vyčítáno, že přece nemůžu soudit všechny čínské obchody podle jednoho. Mně teda přišlo, že docela můžu. Možná si pamatujete i na tyhle šaty, na fotkách tak zle nevypadaly, ale já jsem se z nich osypala hrůzou. Zkusila jsem si teda nechat poslat i jednu bundu z Romwe. Uvnitř polyester, což mi teda nevadí, protože na holé tělo ji nenosím a vždycky mám nějakou mikinu nebo svetr pod, venku bavlna, šok. Kožíšek obrovskej - a já kožichy můžu - ale bohužel neodepínatelnej, na praní možná trochu smutný, protože už teď lehce pelichá. Zip dost levnej a ne úplně dobrej, zasekává se a celkově je prostě docela na nic. Cena? Původní v přepočtu skoro sedmnáct stovek, teď už jen něco přes osm kilíček. Za tyhle peníze fakt ne-e, díky, to si koupíte mnohem lepší bundu v normální konfekci.

A taky se mě často ptáte, odkud mám Conversky, kde si je máte koupit za normální cenu a podobně. Za sebe na online nákupy můžu doporučit třeba Snowbitch. A protože VŽDYCKY, když nakupuju cokoliv přes net, ať už knížky, oblečení, boty, elektroniku, no fakt cokoliv, tak googlím nějaké ty slevové kupóny. Většinou najdu. Tak jsem teď narazila i na kód na 10% slevu na všechno právě u té Sněžné děvky, ne, dobrá, já vim, že snowboard je slangově snowbitch, ale nedalo mi to. Našla jsem tam i pár jiných akcí a slev, třeba na letenky, tak jdu asi za chvíli objednávat. Proklikejte si to, třeba na něco taky narazíte - a ToSeVyplatí! ; )

Džíny -

Primark

Tričko -

ukradeno a zatím nevráceno

Adéle

Bunda -

Romwe

Tenisky -

Converse

Batoh -

Alexander Wang x H&M

Sluneční brýle -

Lindex

Kožíšková

Kožíšky mi vždycky přišly úplně příšerný a zcela ne pro mě. Když jsem pak ale viděla, jak honosně si vykračuje můj kluk ve své bundě s kožíškovým límcem, bylo rozhodnuto. Můj kluk je tvrďák, chápejte, žádný kožíškový mazel. Dokonce od své ségry nedávno dostal další bundu s kožíškem, kterou také hrdě nosí, viz poslední fotka. Když se toho nebojí ani on, půjdu kožíškům vstříc i já. Tuhle bundu jsem si koupila minulý týden v adidas NEO na Chodově.

Vůbec nechápu, proč se o NEO neví víc. Sice je v OC Chodov, což může být pro mnohé z ruky, ale tyjo, stojí to za to. Na bundy je teď zrovna 50 % dolů a ta moje stála něco přes šestnáct stovek. Upřímně jsem se bála, že to bude spíš taková jarní parka, ale vůbec mi v ní nebyla zima ani teď a tady - i díky těm knoflíčkům, co se dají zacvakat až k bradě. A pro odpůrce kožešin taky dobrá zpráva - dá se dát pryč! Stejně jako celá vnitřní část, aby z toho konečně ta jarní bunda byla. NEO je super po všech stránkách - po té materiálové (vlna, bavlna, viskóza, kůže), po té vzhledové (bezva střihy, krásný barvy a nikde nic netrčí) a hlavně po té finanční (trika za tři-čtyři stovky, ponožky za 75,- Kč, legíny za čtyři-pět stovek). Milovníci log si taky přijdou na své, nebudete ochuzeni o klasické jednoduché logo adidasu. : )

P.S.: Tuhle mikinu od Stelly McCartney pro adidas mám teď úplně nejradši, nic jiného poslední dobou nenosím! Mám pocit, že od Stelly potřebuju úplně všechno, od podložky na jógu až přes overaly a bundy!

Bunda -

adidas NEO

Mikina -

Stella McCartney x adidas

Tričko -

H&M

Kalhoty -

Zara

Kabelka -

H&M

Boty -

HUMANIC

Sluneční brýle -

Bershka

Berlin.

Nebudu suše doporučovat klasické památky, ne proto, že jich Berlín tolik nemá, ale protože ten nejlepší seznam najdete v KaDeWe mapě. Tudíž hned po příjezdu si vezměte, ať už v hotelu či v samotném obchoďáku, kouzelnou stříbrnou mapu s 62 nej pamětihodnostmi a 50 z nich si rovnou vyškrtněte. Srsly, Madame Tussauds? V žádném městě jsem neměla potřebu si tam zajít, tak proč zrovna v Bln, že. Knihovna? Kongresák? To jsou tipy, teda. Za sebe samozřejmě dávám hlas Braniborské bráně, památníku holocaustu /ne proto, abyste tam hráli na schovku, ale protože je to něco, co opravdu stojí za to vidět/, Checkpoint Charlie a Reichstagu.

Mně byl ze všech stran doporučován Tacheles - aka squat - aka centrum veškerého berlínského umění. Za sebe říkám jedno velké ne. Nejen, že mi opravdu vadil smrad výkalů linoucí se ze všech stran, ale z těch všech lidí ("umělců") tam mi lezl mráz po zádech. A byla tam tma /jo, okej, na fotkách to tak děsivě nevypadá/. Kromě nás a pár zmatených seniorů, kteří si sem cestu našli pravděpodobně díky KaDeWe mapě s brilantními tipy, tam bylo možná pár krys. Asi jsem na to moc málo alternativní, nebo moc mladá nebo tak něco /a asi tomu prostě jenom nerozumím/. Ale o sto metrů vedle se nachází moc milá

kavárnička

s wifi (heslo: babybaby) a mangovým smoothie (a za první check-in na 4sq tam dostanete zadarmo cappuccino, no neberte to).

Letošní Berlín byl spíše o jídle a o nákupech. A photoautomatu. A fotit jídlo mě poslední dobou nějak baví víc, než fotit sebe nebo památky nebo cokoliv jiného.

Vítězslav

nám ukázal to nejlepší z berlínských secondhandů a bazarů, obchodů s kožichy za třicet euro, doporučil nám bleší trhy (radši si ale na těch internátech čekněte, zda není v Německu nějaký svátek - jako například minulou neděli. To se totiž žádné blešáky nekonají) a zavedl nás do typické berlínské hospůdky. Prodloužený víkend jak má být!

Cos

Znáte někoho, kdo nemá rád čínské nudle z krabičky? Hm? HM?

A až dostanete chuť na sladké, rozhodně nechoďte do Dunkin Donuts.

V třípatrovém Ritter Sportu si můžete vyrobit vlastní čokoládu!

Nákupy, jídlo a Víťa. Víc k životu nepotřebuju.

Ha-ha-ha.