Sandra Kisić

Že jsem docela hamburgerová, to víte. Nejím je denně, ba ani každý týden, ale tak jednou měsíčně si pořádný burger (rozuměj - žádný McDonald's nebo KFC) dopřeju. Ať už v Jámě, Globe, The Tavern nebo v T.G.I. - prostě někde, kde to s tím masem umí. No a naposledy jsem burger měla někdy v červnu v T.G.I., přejedla jsem se a pak skomírala na (nejlepších!) Men in Black III. Ale k jádru věci! V sobotu jsme s mojí krásnou kolegyní delegátkou dostaly chuť na burger. A protože ona si v jednom lokálním fast foodu dávala k obědu ciabattu s kuřetem, věděly jsme, kam jít. Pokud někdy budete v Záhřebu nebo ve Vodicích, nesmíte minout GoodFood. Já jsem si dala BBQ Burger (salát, žampiony, orestovaná cibulka, vypražená pancetta, sýr, bbq omáčka) za 23 kun - to je zhruba 75 kaček. Byl luxusní, a i přes to, že jsem sundala vrchní housku, jsem ho málem nezvládla. Jíte horní housku? Já se v T.G.I. naučila ji prostě nejíst. Proč taky... No a klasicky jím burger kolem dokola, až mi zbyde to nejlepší. Kamarádčin Greek Burger taky můžu doporučit (salát, rajčata, paprika, cibule, feta, řecký sos), celá se po něm oblizovala.

No a to nejlepší na konec. Jasně, dobrý burger udělá svoje. To křupavé maso (čerstvé, nic z mrazáku!) je sice dokonalé, ale kdyby ta obsluha nebyla taková, jaká je, tak... tak bych tam stejně kvůli tomu jídlu chodila, no, dobře, přiznávám. Pán, co nám burgery prodával, byl jedním z nejmilejších osob, které jsem tento rok poznala. Lehce si s námi během čekání na jídlo popovídal, já se zeptala na ony dobrůtky ve sklínkách, on se rozpovídal o úžasné cukrářce

Tee Mamut

(skvělý příjmení, co? A jméno Tea se mi taky vždycky líbilo!), ze které jsem nyní nadšená i já. Je jí 24, nakrmila i Natalie Portman a momentálně jí "z ruky" zobou celé Olympijské hry! Každá jsme dostaly jednu skleničku těchto sladkůstek (cheesecake a čokoládička) na ochutnání. Jo, málem jsme pak umřely. Líně jsme se povalovaly na židlích a vtom zas přišel onen nejmilejší Filip s medovou rakijí (pálenkou). Silná, ale dobrá. Povězte, kolikrát jste měli vy ve fast foodu tvrdý alkohol? : )

Umění není jen v módě, je i v kuchyni. Za posledních deset dní jsem dopřála svému žaludku a hlavně chuťovým pohárkům přímo světovou nálož toho nejlepšího. A teď se o to podělím s vámi.

Brasileiro, jeden z podniků sítě Ambiente, je pro mě restaurací, kam se stále musím vracet. Důvod? Churrasco rodízio - speciální způsob přípravy a servírování různých druhů mas. Každý host má na stole papírové kolečko (jedná se totiž o All You Can Eat) - když ho otočíme zelenou nahoru, šuhaskejro (číšník a kuchař v jednom) nám bude neustále doplňovat talíř čerstvým masem. Mezi mé osobní favority patří kuřecí prsa ve slanině, hovězí v parmezánu, kachní prsa s tymiánem a hrb z brazilského býka s bylinkovým pestem. Pokud máte rádi ryby, tak vás stejně jako mě okouzlí losos, kapr, pstruh či co zrovna bude v nabídce. Salátový bufet vlastně vůbec není salátový, najdete tu sushi, krevety, ústřice, žampiony, tatarák... no a trochu té zeleniny.

Z šarmantních číšníků vám půjde hlava kolem. Nejenže se stále budou starat o to, abyste neměli prázdno na talíři, budou vám nosit ty nejlepší přílohy světa - domácí hranolky, smažené banány a grilovaný ananas (o kterém se dozvíte, že pomáhá trávení... ale hlavně je uznávaným přírodním afrodiziakem), a když se zmíníte, že byste si rádi pochutnali (inu, spíše rády pochutnaly..) na těch dobrotách i doma, nabídnou vám své služby jako hodinoví manželé. A když se na ně mile usmějete, pozvou vás do tajů své kuchyně, kde se budete díky grilu s masem a ananasem cítit jako v sauně. Brasileiro (a vlastně všechny Ambiente) mají oprávněně slogan "Jinde už si nepochutnáte".

P.S.: Chcete vědět tajemství? V dávných dobách sem prý chodil sám kat Jan Mydlář! Ovšem tehdy to byla krčma u Zelené žáby a hrb z býka byste tam těžko pohledali. Jsem ráda, že se pan majitel po povodních v roce 2002 rozhodl celé sklepení vysušit a udělat z toho tu nejlepší restauraci.

P.P.S.: Dejte si domácí ledový čaj!

Restaurace Jáma je pověstná svými hamburgery, proto jsem se tam vydala i já v honbě za tím dokonalým. A troufám si říci, že Cheddar hamburger v pravém americkém stylu jen tak něco nepřekoná. Co v něm je? Jen maso, sýr a pár kousků salátu. Nic víc ale potřeba není. K tomu skvělé americké brambory a člověk se nají, ani neví jak. I když hamburgery nepatří mezi nejlehčí jídla, po hamburgeru z Jámy mi vůbec nebylo těžko od žaludku a ráda si znovu zajdu na jeden. Mimoto jsem ochutnala kamarádův biftek - a pro někoho jako já, kdo krvi zrovna neholduje, byl docela ucházející.

Restaurace Tvrz šéfkuchaře Jana Pýchy patří mezi favority českých celebrit. Pokud si tam zajdete v pátek odpoledne, budete nejspíš jedinými hosty v restauraci, což není na škodu. Dala jsem si kuřecí prsa na česneku s grilovanou zeleninou. Kuře bylo jemně pikantní, česneková omáčka tomu všemu dala říz. Zeleniny by neuškodilo trochu více - tři kousky papriky, jeden plátek rajčete a dvě kolečka lilku mi přijdou spíš na okrasu než na reálnou přílohu. Ovšem s dezertem vedle nesáhnete. Já si dala pravé francouzské Moelleux s ananasem a vanilkovou zmrzlinou. Sounds fancy, doesn't it? A ano, bylo to nejlepší. Čokoládová krusta s horkým vnitřkem se člověku rozplývá na jazyku (a ruku na srdce, co z dnešního příspěvku se na jazyku nerozplývá?!), studená zmrzlina dodá jemnost a ochladí. A ananas je jen takovou třešničkou na dortu.

Do cukrárny Saint Tropez jsme si s kamarádem zašli pro dortíčky na doma. Po ochutnání prvního - kaštanového s pomerančovým džemem - jsem se rozhodla, že jinam už na dezert nepůjdu. Ne nadarmo je Saint Tropez považována za nejlepší pražskou cukrárnu. V ledničce na mě čeká ještě jeden dortík s francouzským nugátem, meruňkou a levandulí a jeden s horou belgické čokolády a černým čajem.

Červený - kaštanový, žlutý - Provence (nugát + meruňka), čokoládový - Ceylon