Ve středu jsem byla na premiéře filmu Soukromý vesmír s kamarádem, kterému je 37 let. Po celou dobu filmu do mě šťouchal se slovy "tu telku jsme taky měli!", "tyhle kosmonauty jsme taky museli kreslit!", "ty hračky jsem taky dostal k Vánocům!". No prostě paráda. Režisérka Helena Třeštíková se v roce '74 rozhodla natočit kamarádky porod. Pak tedy že bude natáčet malého Honzu ještě chvíli, nevěděla, jak dlouhou chvíli. Říkala si, že tak do té plnoletosti. Ovšem 'zvrhlo' se to v sedmatřicetiletý natáčecí proces, ve kterém vidíme, jak se malý školák Jan mění pomalu v Johnna Lennona s dredy (po fázích s vyholenou půlkou hlavy) a ušima propíchanýma skrz naskrz. Ach ano, Honza skončil ve Španělsku s baskickou přítelkyní a jejím synem, pěstuje trávu a myje nádobí. Musím říct, že jsem se po celou dobu filmu neskutečně bavila, snad i díky Gottovi, jehož písně nás doprovází celý film. Kdo jste na tom ještě nebyl, zajděte si!
Řetěz a vlasová ozdoba - H&M, sako - Zara, kabelka - Topshop, rtěnka - Catrice
