Sadám jsem nikdy neholdovala, ať už jde o set na manikúru nebo o dámský kostým, radši si všechno mišmašově namíchám sama - od müsli až po šperky a kosmetiku. Jediné, čemu vždy ale propadnu, jsou výhodná balení sladkostí! : ) To se snad pochopit dá. Šperky si většinou vybírám podle nálady a toho, co mi doma zrovna padne do oka. Když jsem někde v cizině na výletě a zjistím, že jsem si zapomněla jeden ze svých oblíbených prstenů doma, tak je mi nejhůř (pocit přirovnatelný ulítlému letadlu). Pak nezbývá než si najít v místním obchodě alespoň chvilkovou náhradu (či dokonce i osudovou lásku), nebo se kousat pět dní do rtu. Takhle jsem v pondělí vylítla ven naprosto bez šperků, cítila jsem se jak nahá. Samosebou jsem musela skočit do H&M, abych na sebe měla _aspoň něco_, nějakej ten šperčíček, pak ale člověk kouká na všechny ty prsteny a náhrdelníky a řetízky a náušnice a neví co. Máte to tak taky? Nakonec se mi v mžiku podařilo odejít i s náhrdelníkem i s prsteny i s náušnicemi. Nešlo to tam nechat /a asi pět minut jsem přemýšlela nad změnou, co je jinak!
A cestovním sadám kosmetiky se člověk nevyhne, ačkoliv mně se to zatím docela úspěšně dařilo. Ale pak se mi do rukou dostala taštička Estée Lauder s denním i nočním krémem, nočním sérem, řasenkou a tužkou na oči. Nějak se spíš než maskování svého obličeje teď věnuju péči o něj, takže všechny mejkapy, BB a CC krémy házím za sebe, přecházím na krémy a séra a zůstávám u tří kroků a svět je v rovnováze. Btw, u aplikace toho nočního séra si vždycky představuju, že je mi čtyřicet a že jsem plná smutku ze svých vrásek a pleti celkově... Až po chvíli si uvědomim, že takhle vlastně přece nikdy vrásky mít nebudu. A basta. P.S.: Čím víc spíte, tím míň bude vaše pleť stárnout. Takže si teď dejte dvacet, prosím!
