Dneska trochu netradičně - o problému, který mě trápí bezmála celý život. Bude to delší, pro ty, kterým ekzém nic neříká a nikdy se s ním nesetkali, asi i zbytečný. Minimálně ale pochopíte, proč se nefotím na blog denně/týdně, ale... prostě občas, když mám kůži krásnou. Alespoň plus minus.
Všechno to začalo zhruba měsíc po mém narození - v mém rodném městě vypukla válka; mimin bylo hodně, jejich mámy nebyly většinou schopný kojit, děti dostávaly fake mlíko nebo rovnou kravský mlíko, které by malé děti vůbec neměly, všichni byli ve stresu, stres se nevědomky přenášel i na ty děti a bylo to. Tahle kožní onemocnění jsou často právě ze stresu, ale objevit se u vás můžou kdykoliv a kdekoliv na těle, třeba i jako reakce na jídlo. Že nemáte alergii na rajčata, ale najednou se vám objevila vyrážka? I to se u lidí mění. Kiwi jste třeba jedli celý život, nikdy vám nic nebylo a teď vám z toho napuchne celá pusa (true story). Lék? Prostě to přestaňte jíst. Ale co dělat, když ten ekzém není z jídla?
Měla jsem, řekla bych, zcela bezstarostné dětství. Žila jsem u moře, chodila do francouzské a arabské školky, hodně si zpívala a se všemi si povídala, měla spoustu kamarádů, normálně jedla a spala. Jo - a taky jsem měla ekzém po rukou a nohou. Občas. Na základce toho ekzému nebylo tolik, když nějaký byl, tak se léčil kortikoidy, které teda neodsuzuju, občas jsou fakt nutný - a když už, tak nejlepší je Locoid, nebo kouzelnými černými mastmi s dehtem - ty jsou furt fajn, nebo Protopicem, který mi prakticky spálil kůži. Střední byla horší. Dělali mi desítky testů, jo, opravdu jsem milovala odběry krve - dodnes se nerada koukám na to, jak mi tu krev sajou; byla jsem pokusný králík - mám za sebou horu prick testů. Co je to prick test? Na předloktí vám označí body fixou, kde byly aplikovány kapky alergenu (roztočů, kočky, různých pylů...), a potom se jemným hrotem o délce 1 mm provede na kapce vpich. Vyšetření je téměř nebolestivé a reakce se odečítá za 15 minut - měří se velikost zarudnutí. K objektivnějšímu vyhodnocení kožních testů, je třeba provést ještě dva další prick testy. První ověří, že kůže reaguje dobře - používá se látka, na kterou reagují všichni. Druhý zjišťuje, zda kůže nereaguje na roztok, ve kterém je alergen naředěn. Reakce po testech mizí během hodiny. Tak jsme zjistili, že mám alergii na roztoče, prach a pšenici na poli. To dneska asi každej.
Někdy v roce 2008 - 2009 jsem díky kamarádce /ahoj, Markét!/ objevila ProSanum. Skvělá doktorka, která mi naordinovala skvělou proceduru s názvem Tomesa. Je to metoda inspirovaná přírodní léčbou u Mrtvého moře a jde o spojení balneoterapie (koupání v solném roztoku) s fototerapií (léčba světlem). Bylo to skvělý, fakt jsem to zbožňovala. Přijdete pět minut před termínem, sednete si, počkáte, sestřička vás zavolá, v ponožkách odcupitáte do místnosti, kde jste už sami, svléknete se, dáte si sprchu, vlasy do drdolu nebo koupací čepice, lehnete si do takové speciální velké vany, na oči si dáte tmavé brýle (jako do solárka, prodají vám je tam asi za pade), zavřete oči a užíváte si. Po chvíli dostanete hlášení, že se máte otočit na břicho, pak zas na záda, takhle párkrát dokola. Během vašeho relaxování (pro mě to byl neuvěřitelný odpočinek od celého světa, hrála příjemná hudba, na mě svítilo "sluníčko", byla jsem v teplé vodě...) vám sestřička jednou zaklepe na dveře a zeptá se, zda je vše v pořádku, vy odpovíte a je to. A pak zas sprcha a domů. Proplácí to pojišťovna a mně to pomohlo. Bohužel ne trvale.
Spoustu mých známých mi doporučovalo homeopatii. Všechnu možnou. A já všechnu možnou zkoušela a to jen proto, abych zjistila, že na mě to nefunguje. Neodsuzuju ji, ale ne všem a ne u všeho dokáže pomoct. Výňatkem jedna taková bizarní - někde na Ohradě jsem byla u údajně skvělé homeopatky. Ve zkratce: dala mi kuličky z včelího vosku, které prý obsahovaly moji genetickou informaci; nařídila mi je polykat a dělat si klystýr. Dobrý, ne dík, jedem dál. Konopné masti mi taky nikdy nepomohly, ba naopak, ani domácí (dík, Verči babičko), ani kupované. Občas beru nějaký ty tabletky hlívy ústřičné, prý podporuje imunitu, asi neuškodí. Nejhorší jsou sprchy. A to, jak se během a po nich škrábu. Svědí to prostě. Ale je to taková úleva... Koukám do blba a nehty jedou. Proto se je snažím v obdobích ekzému mít co nejkratší, piluju denně, je to hrůza.
O mém ekzému věděli všichni tehdejší spolužáci (jo, díky za ty poznámky o lepře) a i učitelé. Nikdy by mě ale nenapadlo, že za mnou přijde učitel na informatiku (děkuju, VD!), který mě tehdy ani neučil, s tím, že mu moje třídní (děkuju, NŠ!) řekla, že mám problémy s ekzémem. Doporučil mi jednoho alergologa-imunologa, u kterého jsem dodnes a za nic bych ho nevyměnila. Dokonce má i stejné iniciály jako já. : ) Psal se rok 2009 a on mi z krevních testů zjistil silně oslabenou imunitu a EBV. Neděste se, virus Epstein-Barrové v sobě máte nejspíš taky, jen to s vámi nic nedělá, u mě byl ale zrovna aktivní. Imunitu jsem měla oslabenou kvůli tomu, že během jednoho roku mi byla antibiotika naordinována asi osmkrát. Tu zánět průdušek, tu hltanu, tu močového měchýře, furt něco. Na začátku ATB podle mě vůbec nebyla potřebná, ale pak už nic jiného nepomáhalo. Achjo. Pan doktor ale věděl, že tudy cesta nevede.
Předepsal mi Xyzal, Nalcrom a Isoprinosine. Ani jeden tento lék ničemu neškodí. Brala jsem je dva roky v kuse, pak jsem si přišla ok, přestala všechno brát a teď se mi to po dvou letech zas vrátilo, tak si je zas jedu. Xyzal je oblíbený lék všech alergiků, je v něm levocetirizin a neuspává. Beru jeden až dva denně. Nalcrom je bezvadná věc. Dvě tobolky vždycky čtvrt hodinu před jídlem. Vytvoří vám v žaludku takovej parádní povrch a ty nejhorší alergeny vás budou obcházet obloukem. A nakonec Isoprinosine, ten je prostě na imunitu. Nejvíc mi ale pomohly injekce na imunitu - Igamplia. Je to jen lidský imunoglobin. Někdo "daruje" plazmu /za pět stovek, haha/ a mně ji pak píchnou. A fakt mi to pomáhá. Když si holt tělo nedokáže tu imunitu samo tvořit, musíme tomu zdravíčku trošku naproti, žejo.
Vyzkoušela jsem spoustu krémů, které jsou prý na ekzém jak dělané. A na suchou kůži. A-Dermu, La Roche Posay, Vichy... Všechno to šlo do koše, protože mě to extrémně pálilo. Nic moc. Sudocrem je super na doma, ven ale s totálně bílým obličejem prostě nepůjdete. Excipial a obyčejná Lipobase se zas hned vsákly. Ač teda ten Excipial používám občas, ale ne na zničenou kůži. Často se mi ekzém dělal i na očních víčkách a kolem, občas spolu s ječným zrnem (jo, ve Stockholmu byla zábava shánět mastičku na to po všech lékárnách, je to ta žlutá), na to mi nejvíc pomáhá Opthalmo-Septonex bez receptu, popřípadě Opthalmo-Framykoin s receptem. A na pusu je naprosto bezkonkureční Dermophil Indien, vždy, když jsem ve Francii, Belgii, ba i na nějakém nečeském letišti, pídím se po něm. Nemůžu ho nikde teď najít, tak na fotce bohužel není, ale v cizině ho koupíte za šest eur. Jó, je to docela dost, ale zachránil mi rty. Jinak ty rty mažu víceméně čímkoliv, spotřebuju toho hodně (v průměru jednu tyčinku na týden, když mám zrovna kůži jako na fotkách výše). Na do krve rozškrábanou ránu dávám Septonex a náplasti. A hned je mi líp. Naprostou jedničkou na suchou a ekzémovitou kůži je bez debat Lipobase Repair. Je bez parabenů, je jí jen 30 g, ale vydrží dlouho, protože toho krému stačí fakt maličko. Stojí cca stopade, čili méně než ty Excipialy a obyč Lipobase, ale je milionkrát lepší. Slibuju. V létě je důležité chránit obličej, i když máte ekzém. Vyzkoušela jsem asi deset opalovacích krémů na obličej, ale nejvíc se mi osvědčil Clinique a Estée Lauder, oba jsou přesně na obličej a nedráždí mi kůži.
P.S.: Doporučuju vyzkoušet řadu Free From v Intersparu. Je bez laktózy, pro někoho, kdo má problémy s kravskou bílkovinou jako já, je to skvělý. O pár korun jsou ty jogurty, smetany a mléko dražší, ale opravdu se to vyplatí.
P.P.S.: Jo, zas se koukám na svět srdíčkovými brýlemi a léky si dávám do srdíčkové peněženky z Manga. Vyzrála jsem nad ekzémem, aspoň na chvíli. Co vy a ekzém?