Mí rodiče brýle nenosili, ani jako malí, ani jako velcí. Celou základku (ano, celých pět tříd) jsem i já viděla dobře. Ale někdy v sekundě na gymplu už jsem musela mhouřit oči, abych na tu tabuli viděla. Takže jsem ve svých 12 či 13 letech dostala první brýle. Červené plastové obroučky, byly moc fajn, pak jsem někdy ve 14 nebo 15 zatoužila po jiných, tak přišly tmavě modré kovové obroučky, ty taky byly super, ale bohužel se mi někdy v 18 rozbily v autobuse cestou do Chorvatska. A stejně už jsem je ani moc nenosila. Jakto? No... od patnácti nosím čočky. Čočky mám od září 2007, tehdy jsme jeli se třídou do Barcelony a Katalánska, dioptrické sluneční brýle nesnáším, takže čočky byly jedinou volbou.
Tyhle Ray Bany mám už rok, nejdřív jsem si myslela, že je budu nosit jen doma po večerech, o víkendu a během nějakých problémů s očima /ječná zrna, spojivky, ekzém a podobně/, ale staly se takovou stálicí, že je střídám s čočkami skoro půl na půl. Kupovali jsme je s tátou v Grand Optical, dlouho jsem se nemohla rozhodnout, ale personál se mnou byl trpělivý, tak jsem si po dvou týdnech vybírání domů odnesla tyhle a jsem za to hrozně ráda. A přijde mi, že na mně vypadají docela (dost) dobře, co říkáte? : )
Čočky. Jó, za čočky jsem opravdu ráda. Čtení, ležení u telky, běhání a jiné sporty, cestování, koukání z výšky dolů bez strachu, že mi brýle spadnou... Na začátku mi samozřejmě trvalo se naučit aplikaci, pak jsem se vykašlala na návod (čočku na ukazováček, rozevřít oko, koukat na čočku, nasadit na rohovku, zavřít oko, otevřít, hotovo) a rozhodla se to zkusit po svém. Dám si čočku na prst, koukám někam pryč, dám ji na bělmo a pak ji jen posunu lehkým tlakem na kůži pod okem a je to. Nikoho k tomu samozřejmě nenabádám, pro mě je to ale už skoro šest let rutinou. Jednodenní čočky jsem zkoušela a skončila jsem akorát tak s krvavýma očima a naštvaná. Stačí si jemně promnout oko a už je venku. Blbý. Proto mám nejradši měsíční čočky, s těmi mými můžu i usnout a mnout si oči a dobrý. A vyndavají se jednoduše i bez zrcadla. Vždycky je objednávám z e-shopu Vaše čočky, protože miluju dárky k nákupu (a cestovní roztoky se hodí!) a protože je to nejrychlejší, nemusim čekat týden. Dneska objednám, zítra je mám, teď mají i kamennou prodejnu s internetovými cenami, takže není co řešit. Proč si nekupuju čočky v optikách nebo u oftalmologa? Protože to stojí dvakrát i třikrát víc než na netu. Nuda. Jasně, samozřejmě, že chodím jednou ročně na kontrolu, ale dioptrie už mám asi 4 roky furt stejné (-2.25 a -1.75), takže objednávám docela na jistotu. Čočky už těch šest let používám taky stále stejné (Air Optix), roztoky mi jsou dost jedno, nikdy jsem s žádným neměla problém, ale nejčastěji beru tenhle. U moře jsem s čočkami taky spokojená, nikdy mi nevypadly, slaná voda je spíš přitiskne víc na oko (zato v bazénu by vám mohly vypadnout), vim, co říkám, jsem u moře dva měsíce a potápím se a tak vůbec! : )
Posledním přírustkem mého dioptrického arzenálu jsou tyhle brýle, které jsem ukradla Harrymu. Ne, dobře, jsou z Gantu - z kolekce Michaela Bastiana. I tady jsem se dlouho rozhodovala , ale nakonec - po konzultaci s půlkou mého světa - jsem se rozhodla pro tyhle kulaté. Jo, jsou docela extravagantní, ale přemýšlela jsem, které z těchto čtyř (podobné prvním mám, druhé mi padaly z nosu, srdíčka má dneska každej...), tak mě nelynčujte za můj výběr, já jsem spokojená! A vo vo vo tom to je. V Berlíně a Londýně kulaté brýle nosí všichni, mně se to líbí, tak se teď budou nosit i v Praze!
Foceno na šatech z Gantu. : )
