Taxikářka

Tyhle šaty jsem si původně chtěla vzít ke státnicím, je to H&M Trend, dají se rozepnout shora i zdola (pánové možná ocení) a dělají podle mě moc sympatickou siluetku. Připadám si v nich, jako kdybych zrovna vylezla z Leknínů v pařížské Orangerii. : ) A proč jsem si je k té státní zkoušce nakonec nevzala? Abych je nezačala nesnášet a neměla potřebu je zapálit, kdyby se mi zkouška nevydařila. Raději jsem si oblékla jednoduché oranžovo-fialové šaty, které mi už jednou úspěch zajistily - u daňového systému ČR. A ono to vyšlo i podruhé.

Taxi, prosím! jsem dneska nezaslechla ani jednou. Ne že bych teda byla schopná někoho svézt, ale stejně! Věřte, že se do ní vejde o dost víc než jen rohlík s máslem a salámem. Měla jsem v ní deštník, peněženku, Chubby Stick, klíče, externí baterku a mobil. Spolu s loďkou patří taxi mezi mé oblíbené kousky - stačí mi se na ty dvě jenom koukat a usmívám se. Znáte to, máte to tak u nějakých bot nebo kabelek taky? : )

Šaty -

H&M Trend

, boty -

Asos

, kabelka -

Naveh Milo

, banánová bunda -

TOPSHOP

Státnicová

Facebook mám plný radostných statusů s "Bc. doplň-libovolné-jméno!" (popřípadě i pár slov o státnicích). Já tím nechci obtěžovat své kamarády, na to mám vás! ; ) Ze mě ještě bakalář(ka) zatím není, nestihla jsem napsat bakalářskou práci, takže teď o rok prodlužuju. Naštěstí máme na VŠE perfektní systém - nemusíme obhajovat a státnicovat v jeden den, obojí to lze udělat nezávisle na sobě. Takže odškrtávám státní zkoušku a třesu se na psaní a obhajování. A zajímá vás, jak ten můj státnicový čtvrtek probíhal?

Do soboty jsem se učila-neučila, přečetla jsem si pár řádků a pak jsem letěla do města, na oběd, do kláštera Pražského Jezulátka a prostě jsem dělala všechno proto, abych se učit nemusela. Ale od soboty už jsme si s kamarádem nastavili tvrdý režim, denně byli pět až šest hodin na Skypu, přečetli jsme vícekrát krásně vypracované státnicové otázky a dovysvětlovali si pojmy. Ty otázky byly akurátní ze zhruba 85 %, pochopte, nemáme oficiální otázky, pouze okruhy, takže ony vypracované otázky byly sepsané podle toho, co si kdy kdo za otázku vytáhl. Noc před státnicemi jsem prakticky nespala, když nepočítáme ten dvouhodinový spánek z naprostého vyčerpání. To nedám, já tam nepůjdu. A pokud tam půjdu, tak jim řeknu, že na to nemám a že přijdu za půl roku. Sice jsem se učila na můj vkus docela dost a pilně, dokonce mi toho v hlavě i spoustu zůstalo z předchozích semestrů, ale byly to šílené nervy. Co když nebudu vědět ani jednu otázku? Co když si na potítku nevzpomenu, co tam patří? Co když..?

Šla jsem na řadu jako čtvrtá. Kousek opodál se na potítku připravovala spolužačka, před komisi zasedal chlapec z vyššího ročníku. Naléhavé "Vyberte si z každé hromádky jednu otázku!" mě trošku probralo z transu. Z marketingu jsem si vytáhla Hmotný a nehmotný produkt, využití v kultuře, ok, super, jdeme dál. Z podnikové ekonomiky Efektivnost podniku a hnedle jsem měla mžitky před očima. A z kultury? Dějiny umění a jejich vliv na kulturní dědictví a animaci. Inu, samotný průběh raději přeskočím, protože na svůj výkon nejsem úplně pyšná. Strávila jsem tam děsivých 50 minut a pak ještě půl hodinky čekala na verdikt a... Nebudu to prodlužovat, mám to.

P.S.: Ne, nestátnicovala jsem v tomhle. : )

Top -

H&M

; sukně -

H&M

, náhrdelník -

Mango

, taška -

H&M

, tenisky -

Converse

, prsten -

H&M

(za třicet korun ve slevě!)

2 odstíny šedi

Nemám teď během učení moc čas&chuť chodit ven, tak jsem alespoň vydolovala nějaké starší fotky. Ne, opravdu nechodím v červnu ven v kozačkách (ačkoliv musim říct, že mi předevčírem byla zima v koženkových kalhotách, košili a bundě, tak... by se mi i ty kozačky možná šikly). Největší novinka příštího týdne? V pátek se otevírá metro na Národní třídě! Uzavřeli ho 10.7.2012 a na opravu byly vyhrazeny maximálně dva roky. A ono co si budeme povídat, kdyby se otevřelo až toho desátého (nebo devátého) července, tak by všichni měli trošku strach (no, aspoň já bych si nebyla 100% funkčností jistá), že to není kompletně a zcela a ze všech stran a úhlů opravené, ale když do něj vpustí lidi už dva týdny před koncem povolené časové lhůty, tak je všem lépe (aspoň mně určitě). Teď ještě aby konečně už zprovoznili ten Václavák a Vodičkovu...

P.S.: Neoprenové sukně jsou vhodný do zimy i do tepla. Tomu ver.

Sukně -

H&M

, punčocháče -

Calzedonia

, sako -

H&M

, tričko -

Mango

, kozačky -

H&M

, auto -

ZOOT

, prsteny -

ANTIPEARLE

a

SWAROVSKI

"Máš to u mě."

Předminulý týden jsem se vracela domů noční tramvají, seděla jsem a koukala z okna. Tramvaj byla plná, jak to tak u spojů jezdících jednou za půl hodiny bývá asi všude. Zhruba po třech minutách se nade mě začal naklánět jakýsi muž, zřejmě v (dost) dobré náladě, kvůli kterému o zastávku dříve děvče přede mnou vystoupilo, moc se jí nelíbilo, že se nad ní stále pohupuje. Ignorovala jsem ho, co to jen šlo. Pak se pokusil mě pohladit po vlasech, přidal k tomu kompliment na mou vizáž. "Můžete toho, prosím, nechat?" V ideálním světě by se usmál, omluvil a poodešel. "Já ti neublížim." Pak si zapálil nade mnou cigaretu. "Vadí ti to?" V té chvíli jsme zrovna stáli na centrálním přestupním uzlu, vedle nás v opačném směru tramvaj, jejíž řidič byl přímo naproti mně, mému okénku. Viděl, že se v tramvaji děje něco ne úplně příjemného, chytil můj pohled a očima se jakoby dotázal, zda je všechno v pořádku. Nakrabatila jsem čelo, přivřela oči a sevřela rty. Jemně kývnul a chopil se sluchátka v kabině. Co bylo dál, bohužel nevím, naše tramvaj se rozjela.

"Ne, klidně kuřte." Co jsem asi měla říct. A dělat. Měla jsem pocit, že je všem všechno jedno. "Češi..." byla reakce přátel, když jsem jim to pak vyprávěla. Bylo by to ale v Londýně nebo Paříži jiné? Nikdo se nechce do ničeho míchat, všichni chtějí svůj klid a bezpečí. Na své zastávce jsem tryskem vystoupila a modlila se, aby nešel za mnou. Nešel. Ale díval se na mě z tramvaje. Příště už v noci pojedu taxíkem, říkala jsem si při čekání na zelenou. Z ničeho nic ťuk-ťuk na mé rameno, málem jsem vyletěla z kůže. "Tys chodila na Budějárnu, viď?" Podrobila jsem mladého neznámého zkušebnímu testu otázek na profesory, prošel. Doprovodil mě domů, bydlí kousek. Mé srdce bylo stále v transu z jízdy tramvají, při které se ale vlastně nic nestalo.

Včera jsem se vracela domů kolem jedné. Už taxíkem. U jednoho mostu jsme stáli na semaforu, já se rozhlížela po noční Praze a byla ráda, že jsem v bezpečí. V tom jsem si všimla kluka. Toho kluka, co mě celou vyklepanou před dvěma týdny dovedl od tramvaje až domů. "Nasedni si!" Po tom, co jsme ho hodili domů, se pan taxikář rozesmál na celý vůz: "Tak tohle se mi ještě nikdy nestalo!" No, ani mně ne, pane řidiči...

Košile -

Diesel

, legíny -

H&M

, boty -

Baťa

, sako -

H&M

, taška -

H&M

, prsteny -

ANTIPEARLE

, sluneční brýle -

H&M