Sandra Kisić

Před týdnem jsme s Jendou jeli do Brna, nevychytali jsme kuličku v hodinách, zato jsme se úplně neskutečně najedli v indické restauraci Annapurna v Josefské ulici. Jídlo moooooc dobrý, budu do Brna jezdit už jen proto, abych si tu zas mohla dát nějaký ten naan s kuřecí kormou. A mangový džus nebo lassi. Šli jsme se podívat na trhy na Svoboďáku a pak i na ty na Moraváku, kde byla pouť. Tak nějak jsme přemýšleli - opravdu existují lidé, kteří kupují dárky svým bližním na vánočních trzích? Všechny ty zvonečky a figurky, výšivky a nevkusné hrnečky, kousavé vlněné věci a podobně? Já teda určitě ne. Co mi ještě doporučíte v Brně? : )

P.S.: Když jsem poprvé viděla tyhle boty, řekla jsem si WTF PROČ. Pak jsem je dostala. Oh god why. Pak se mi měsíc válely doma a já se na ně šla čas od času podívat. Pak se mi začly líbit. Cože. Pak jsem si řekla, že stejně budou dělat šílený lejtka. A měla jsem pravdu... Ale ve výsledku mi to vlastně nevadí, protože jsou neuvěřitelně teplý a voděodolný (alespoň na sobě mají velký nápis WATERPROOF, tak tomu budu věřit).

Kabát -

Zara

Punčocháče -

H&M

Tenisky -

Nike Sneakerboot

Turban -

H&M

Rukavice -

H&M

Kabelka -

H&M

V posledních týdnech si všude kolem sebe všímám Indie. Zítra začíná festival bollywoodského filmu, já si včera po šesti letech pustila Milionáře z chatrče (tyjo, to byly doby, kdy jsme všichni v telce koukali na Chcete být milionářem?) a odhodlala jsem se zkusit všechny indické restaurace v Praze (zatím mě nadchlo Indian By Nature - až na ty ceny - a taky Bombay Express). A turban je naprostou (nejen) indickou klasikou (a nejen u Sikhů)! Jako malá jsem nosila takový provizorní při jízdě na velbloudech, teď už mám pořádný, který jsem čmajzla Paulíně. Je od Tonaku a teď odpočívá na žluté kofilácké LEGO hlavě, snad mi ho nikdo nečmajzne. ; ) A nebo si to téda můžete zkusit v soutěžní aplikaci od Kofily a vyhrát žlutou Vespu a nebo žlutý iPhone 5C, žlutý kávovar a žlutého Fatboy, ohoho!

Jinak tygří mast určitě znáte, ta teda pochází z Barmy (ale tak co, Myanmar je hned vedle Indie) a dneska se vyrábí v Singapuru. Tolik vám protáhne v zimě nosní dutiny, že mi budete děkovat! Pomáhá i na bolest hlavy a svalů, nebo když vás třeba štípne komár.

Eat Pray Love

jsem vytáhla v knihovničce v San Franciscu dívce, u které jsem spala, a ta knížka mě fakt chytla. Možná to bylo tou Itálií nebo Indonésií, možná právě Indií. A nebo tím, že jsem si ji tam četla na lodi cestou na Alcatraz? Viděli jste film? Doporučujete? Nad knížkou odpočívají narámky z dalekých krajů - o tom nalevo si povíme ještě někdy jindy (je z Číny a od chlapce) a ty vpravo jsou od kamaráda ze

Srí Lanky

, která je také od Indie co by kamenem dohodil. Kamarád, tou dobou ještě tiskový mluvčí pražské zoo, tam jel vyzvednout slony. A sloni jsou vůbec nejposvátnější. Cestou se stavil v chrámu Buddhova zubu a vzal tam ty šňůrky.

Tak dlouho

jsem googlila (a dostávala se z

přes

až ke

), až jsem doogoglila

čotky

. Ale podle mě ani jedno nejsou ty provázky na fotce, nebo? Vůbec nevím, co s nimi!

P.S.: Proč mě akční newslettery nutí si po celý říjen