Před měsícem jsem se vám svěřila s tím, že skoro nic jiného než tuhle mikinu nenosím. A zůstalo u toho, barva mi skvěle sedí, nedávno jsem si k ní v Háemku koupila ladící ponožky a o ještě nedávněji tuhle kabelku. Byl to jeden z těch mám? nemám? nákupů, kdy si člověk není jistý ničím, ani svým vlastním jménem. Orientální část mě se bohuželdík naorientovala jen a pouze na nabytí této naprosto nepostradatelné věcičky. Doufám, že mi rozumíte.
Boty tohoto typu nosí můj táta a mně se taky zalíbily, tak jsem je hledala ve 37. Anglicky se jim říká chukka boots. Ten název chukka pochází z póla (toho zvláštního perského sportu na koních, kterému ne zcela rozumím), kde je zápas rozdělen na 6 (nebo 4 nebo 8) úseků - a jeden úsek, tzv. [čaka] (či chukka) trvá 7 minut, odděluje je tři čtyři minutky dlouhá přestávka. A těmhle mým se konkrétněji říká desert boots a jsou jedinou podmnožinou chukka boots. Podobně jako chinos se staly populární po druhé světové válce, kdy si je vojáci vezli z války domů. V padesátkách se staly nepostradatelnou součástí všech tehdejších fešáků. Tyhle pouštňáky mají vždycky gumovou podrážku a jsou vždycky semišové. Kdežto "čaky" jsou z různých kůží (většinou hladkých) a podrážku můžou mít taky koženou. Hned víme víc!
P.S.: Konečně mám něco pouštního, moje extrémně vysušená a rozpálená kůže už chtěla parťáka. Pamatujete si na mou fotku z poušti?
Mikina -
Stella McCartney x adidas
Tričko -
&other stories
Džíny -
H&M
Boty -
MOSS COPENHAGEN
Ponožky -
H&M
Kabelka -
Primark
