Dlouho jsem sháněla nějaké podobné sandály, akorát jsem na ně měla trilion požadavků. Aby byly kožené. Aby mi z nich nevyklouzávala noha. Aby měly nějaké zajímavé zdobeníčko. Aby mi nepřesekávaly kotník - a aby tím pádem mé nohy nevypadaly, že mají ani ne půl metru. Aby nestály víc než tisícovku. A aby byly pohodlné... Kamarádka mě zatáhla do Benetton/Sisley outletu ve Štěrboholech, kde mé oko spočinulo právě na těchto sandálech. Milé, malé šestatřicítky, nikomu prý nebyly, každá ženská na ně smutně koukala, tvrdila paní prodavačka. Ejhle, mně jsou. Ejhle, čtyři stovky. Ejhle, už jsem u pokladny, paráda. Tak mám zas jednou nový boty...
