Sandra Kisić

Že já se obtěžuju brát si fotoaparát někam, kde je Martin Faltejsek. No co, jsem poučena pro příště, že ty nejlepší fotky budou vždycky od něj. Původně jsem sem vložila tři své - podle mě silně povedené - ale mezi těmito všemi ostatními překrásnými svítily jak zlaté zuby. H&M Conscious Exclusive je jednou z těch fakt wow kolekcí, které člověk musí mít skoro celé. Včetně paruk z figurín. Nejkrásnější jsou ty dlouhatánské modré šaty, v těch bych pořádala čajové dýchánky a občasné pikniky... Mmmmm! Prostředí botanické zahrady bylo magické, mohla bych tam trávit celé hodiny (ok, tomu tak i bylo). Naposledy jsem tam byla ještě někdy snad v minulém tisíciletí - a teď vůbec nechápu, jak jsem botanickou a všechn ty papoušky mohla takové roky opomíjet.

Moc se mi zamlouval i dress code - botanically chic. Říkala jsem si, že ze sebe udělám kýč světa, vezmu si tričko s motýly, kalhoty s květinami, do uší třešně, banánovou bundu a na hlavu věnec z květin. Nakonec jsem skončila jen s těmi kalhotami a náušnicemi. Všichni na sobě měli nějaké kytičky (čtyři muži dokonce přišli ve stejných bundách), Eduard šel celý v černém za pohřební květinu, Martin Váša přišel s květnatým slovníkem, Miloš Harajda zas s květinovou duší. Bylo to bezva!

O catering se jako vždy postaralo Zátiší (zdravím svého oblíbeného číšníka a čtenáře!). Jednohubky na špejli - losos, králík, jarní nádivka, kuře a grilovaná zelenina; dále potom mrkvička ve svařeném pomerančovém džemu, jednohubky s pstruhem, BOŽSKÝ KRÁLÍK NA ČIPSÍKU, ostrá tomatová polévka s celerem, salátek, dortíčky, pistáciová a mangová zmrzlina... Mám hlad. Už zase. Pokud vás zajímá, jaké pochoutky připravili loni, tak klik sem, tadyhlenc a taky semhle. A předloni!

P.S.: Teď jsem se vrátila z vaflové párty ve FRESHLABELS, kam za mnou přišla dívenka, co mě čte už dva roky (takže půlku času, co ten blog mám), to není vůbec krátká chvíle! Posílám pozdrav děvčátku, co to se mnou vydržela takovou dobu. ; )

Mozartovi rozumějí Pražané, mně listí, každej má něco. A na procházku listím a pomalu umírající trávou není lepšího času než začátek letošního listopadu, kdy je přes den ještě těch 10-12 stupňů. Kozajdy jsem si nedávno vysnila, a ač jsem se bála, že mi nebudou přes lýtko, protože mi většina kozaček přes ně jednoduše není, opak byl pravdou - a díky elastickému neoprenu můžu i já být králem nadkolenních bot. Krátké sako prohlašuju úlovkem letošního podzimu, mám pocit, že jde opravdu ke všemu stejně jako ty šortky, které bych nosila denně. Koupila jsem si je v drážďanské Zaře, kde byly (překvapivě) o dvě stovky levnější než v té pražské - a to ušetření dvou stovek prakticky zaplatilo cestu. O tílku z viskózy škoda mluvit, o mém nejoblíbenějším materiálu tu toho bylo až až. Nemůžu se dočkat chvíle, až Asos (nebo Zoot, Yoox, ba kdokoliv) přidá do filtrů u oblečení materiál. Co na tom, že si můžu vybrat barvu, velikost a značku, když na mě po rozkliknutí vyskočí zas nějaký polyester.

Taška je od kanadské značky Matt&Nat, která je vegan friendly, eco friendly a říká o sobě, že je designcentrická. Nemají rádi ubližování zvířatům a záleží jím na blahu naší planety, proto je u nich základním pravidlem nepoužívat kůži k výrobě svých tašek. Recyklují jak blázen, podšívky jsou z plastových lahví, používají korek a v budoucnu se můžeme těšit i na recyklovaná kola od kol (haha, kola od kol, jasně, že mám na mysli duše). Na jejich webu jsou tašky skoro úplně vyprodané, proto doporučuju objednat si je na Asosu, kde mají velký výběr a většina je zlevněná na půlku.

P.S.: Koukám si tak na statistiky, odkud ke mně kdo chodí... A heleme se, jedna paní učitelka si ke mně našla taky cestu (a taky k Michelle - u té si přečtěte poslední článek a běda, pokud se v něm uvidíte).