Předevčírem jsem byla na největším hřbitově v Evropě (aspoň se to o něm tvrdí). Jmenuje se Bare a je na kraji Sarajeva. Mám tam dědu a babičku. Nerada chodím na hřbitovy, skoro by se dalo říct, že mám vůči nim averzi, ale tentokrát mi to nějak nevadilo. A trochu se mi příčí fotit na takových místech, takže jestli chcete vidět něco neuvěřitelného a monstrózního, mrkněte do googlu na "groblje Bare" nebo tak.
A dneska? Dneska na mě čekal hřbitov - Zenica. Kde je dědův brácha, tátův bratranec a ještě tátova babička - moje prababička. Ta zemřela ve svých 86 letech, což je docela slušný, no ne? Každopádně u jejího hrobu jsem se rozesmála. Měla tam taková malinká kovová kopí, deset řad po asi pěti šesti kopíčkách. A na dvou kopíčkách vajgly. Tak jsem se podivila a zeptala se na to táty. "Víš, tvoje prababička byla ta největší kuřačka, co jsem znal. Denně tři čtyři krabičky, jako nic. A předtím než umřela, řekla, aby jí na hrob dali bodáky, aby si každej mohl "s ní" zakouřit, až se za ní staví. A odložit ten zbytek cigarety k ní." Fakt mě to pobavilo, nikde jsem nic podobného neviděla. A hned vedle ní byl ten tátův bratranec, který se utopil ve 12 letech v bazénu...
Omlouvám se za trochu morbidní ráz dnešního příspěvku, ale chtěla jsem se podělit.
Jako výraz pardónu přijměte fotky z webky (jo, líbí se mi ta černá čára uprostřed). Aneb když se boo nudí a nutí své kamarády jí pózovat. A ukazovat své čepice, kulichy, dresy, triko s dinosaury, pandu, mlíčko. Znáte to. S trochou štěstí tam uvidíte mě v této čepici (ne, nemám křeč). Byla mi zima, no.
