Dune du Pilat was probably the single most exciting experience of 2015. Imagine walking on the biggest European dune, having the biggest pine forest to your left and the Atlantic Ocean to your right. I mean - wow. To tell the truth, I've actually never thought of dunes in Europe since I'm used only to those in Tunisia. But when I started planning my trip to Bordeaux, I knew that I just couldn't miss visiting this beauty.
Dune du Pilat, nejneuvěřitelnější zážitek loňska. Představte si procházet se po největší duně v Evropě, na jedné straně mít největší borovicový les Evropy a na druhé Atlantik. Prostě wow. Abych pravdu řekla, nikdy jsem ani nepřemýšlela nad tím, jestli v Evropě nějaké duny jsou, v Tunisku jsem na ně byla zvyklá, ale Evropa? Hm. Když jsme si ale s Barborou plánovaly výlet do Bordeaux, bylo nám jasné, že 60 km vzdálenou dunu minout jednoznačně nemůžeme. Cesta tam i zpět byla zábavná, poznaly jsme super Arcachon. S ne tak super zážitkem na veřejných toaletách na nádraží: skoro nic ten den nebylo otevřeného, v supermarketu wc nebylo a na kávy jsme čas neměly, takže hurá na nádraží. Tam taková ta větší kovová záchodová místnost, za euro či půl. První šla Barbora, zavřela za sebou, svítilo červené světýlko. Vyšla ven, svítilo prostřední žluté světýlko. Jelikož jsme holky šetřivé, řekly jsme si, že nemá smysl za tenhle nic moc turecký záchod utrácet další dvacku, tak jsem šla hned po Barboře. Ta mi podržela dveře, aby se nezabouchly. Zavřela jsem za sebou, punčochy ke kotníkům, dřepla jsem si - A NAJEDNOU TMA JAK V PYTLI, všude začala stříkat voda, já začala křičet a vší silou se opřela do dveří a zachránila se. Sice trochu mokrá od vody a dezinfekce, ale živá. V mobilu mám i fotografii tohoto místa, ale to je jen pro silnější povahy, jelikož hnědou substanci na zdech záchoda jsme neidentifikovaly.
The dune. At the moment it's 110 metres high and growing every year. And also moving to the east every year for about one to five metres. Thanks, Obama. I mean, here it's more like thanks, wind, but who cares. People love surfing the dune although the way back up is not that fun. I could never imagine being barefoot at the end of October. In France. Magic. Please, add this dune to your must-see list.
Zpět k duně. Aktuálně měří 110 a stále roste. Každý rok se sune východně o metr až pět, díky větru. Tím pádem pomaličku (ale jistě) zasahuje do toho lesa vedle. Na lesní straně má duna sklon 30° až 40°, kdežto na té oceánové pouhých 5° až 20°, takže je jasné, že všichni raději surfují na té lesní straně, i když je pak čeká nezábavná cesta nahoru. Nevěřila jsem, že na konci října se budu procházet bosky v písku. A že si spálím tváře. Bylo to tak krásný, že bych tam klidně trávila celé dny, chodila na piknik jako francouzské rodiny, co bydlí kolem, nechala děti běhat nahoru a dolů, tak jemný písek člověku opravdu zvedne náladu. Návštěvu můžu více než doporučit, tady máte i mini video. Pokud si děláte seznam míst, která navštívit, dune du Pilat na něm mít musíte!
Jo, o dunu je docela zájem. Víc než milion návštěvníků ročně. To je v průměru cca tři tisíce lidí denně.
Konec října a být naboso v Tomskách? Ano, i to je možné.
