Leden bílý, pole sílí, Sandra mrzne a tvoří nové pranostiky. Dneska jsem na tom sněhu uklouzla, skoro udělala provaz a skoro spadla (a k tomu si opět skoro roztrhla kytkované kalhoty, to tu dlouho nebylo). Ačkoliv jsem na bílý věci nikdy nebyla, stále jsem si razila tu svou černotu (a v zimě obzvlášť), ale tím, jak napadl ten sníh, se ve mně něco probudilo a zatoužila jsem po bílé. Ty tenisky se mi líbily už před rokem a půl, kdy jsem vykoupila půl té kolekce. A hle, Votoč Vohoz, přehlcení zprávami (za dva týdny tam dám zas cca sto dalších věcí, takže se v těch zprávách asi už utopím kompletně) a touha si tam taky něco najít... A bylo. Bílé tenisky ve 37 už ke mně jely.
Bílé sako (bundo-sako?) z H&M na sebe taky dlouho nenechalo čekat - a k těm teniskám se mi tak líbí, zip mi ladí s náhrdelníkem, je to zas jeden z těch svršků, co můžete hodit přes cokoliv a vždycky vás to pozvedne o úroveň výš. Obrovský tašky se už snažím nenosit (au, ramena, au, krk), ale v poslední době tolik nevycházím - a když už, tak to stojí za to. Kam jinam by se mi vešly balíčky k odeslání, mikroekonomie, foťák, voda a další ženské nezbytnosti?
Sako -
H&M
, kalhoty -
Zara
, boty -
MMM x H&M
, rolák -
Intimissimi
, taška -
Mango
, náhrdelník -
H&M
, prsten -
& & & fotky -