Sushi královna

K narozeninám jsem dostala pro sebe a pro Jana skoro čtyřhodinový kurz sushi. Akci pořádal DinnerClub a já vůbec nevěděla, co od toho čekat, nikdy jsem na žádném kurzu asijské kuchyně nebyla. Na šestou jsme dorazili do Tančící kuchyně (naproti Tančícímu domu), hned u dveří jsme dostali skleničku vína a vydali se pomalu k velkému stolu. Celý večer vedl Lee anglicky. Lee má rodiče z Tchaj-wanu, ale narodil se v Coloradu, pak procestoval celou Asii, usadil se na chvíli na Novém Zélandu a pak se konečně dostal do Prahy! Stál u zrodu restaurace Sansho, kam se snad taky brzo vydáme. : )

A jak to celé probíhalo? Nejdříve jsme si dali tradiční japonskou miso polévku a fazolové lusky edamame, ty byly TAK super! Naučili jsme se připravit si rýži na sushi, nakrájeli jsme si ryby a zeleninu, cpali do sebe velikánské kusy sashimi (prostě syrový losos) a už to jelo. Hosomaki. Prostě maki, to, co si většina lidí pod termínem "sushi" představí. Futomaki, trochu složitější a macatější kousky! Roztahovat rýži a pokládat na ni věcičky, potom to celé zarolovat, jo, to mě bavilo, ale krájení mi vůbec nešlo - naštěstí jsme tam byli ve dvou a ten můj milý rozmilý muž to s nožem umí úplně neskutečně, tak jsem tuhle část raději vždycky nechala na něm. Uramaki čili California rolls, jó, ty já moc ráda! Bála jsem se, že tyhle nám vůbec nepůjdou - a hle, s trochou pomoci pana šéfkuchaře jsme měli prvotřídní rolky. Temaki - největší sranda večera. Tohle je prostě kornout, do kterého dáte trošku rýže a pak tam nacpete, co hrdlo ráčí, já si ho napěchovala avokádem a lososem, Lee se mé závislosti na avokádu docela smál - a po kurzu mi přinesl avokádo, co nám zbylo. : ) Nigiri jsou prostě válečkem rýže s nějakou tou dobrotou nahoře, mně nejvíc zachutnal úhoř, měla jsem ho úplně poprvé.

Celou dobu jsme stále jedli a jedli a jedli, samosebou jsme vyráběli mnohem více, než jsme dokázali sníst, po kurzu jsme si ještě sedli a pili víno, ochutnávali japonské saké a já vyjídala avokádo, povídali jsme si s Leem o jeho kuchařské minulosti a o všem možném. Zbyly nám dva obrovské přeplněné talíře našich geniálních výtvorů, ze kterého se další ráno (a den) najedlo pět lidí! Abych pravdu řekla, dříve mi ceny různých kulinářských kurzů přišly trošku přemrštěné (byla jsem ještě třeba na kurzu výroby makronků), ale po tomhle dokonalém večeru (s tááákovouhle vejslužkou) ho ráda doporučím úplně každému. Hned bych si ho zopakovala, takže sledujte DinnerClub a třeba si nějakou příští akci dáme spolu! : )

P.S.: Kulturní a jídelní dárky jsou podle mě nejlepší - taky jsme dostali lístky na dost vyprodané představení Požitkáři, na ten nadcházející čtvrtek se těším už měsíc!

Pomáhat a užívat si to!

Před týdnem jsme navštívili Sapu, jak jste si možná všimli na mém Instagramu. Strávili jsme tam dobrých šest hodin, sama jsem byla v šoku - byla TAKOVÁ zima! Díky tříhodinovému kurzu, na který si myslím, že byste si měli zajít všichni, jsme poznali tuhle vietnamskou tržnici skoro skrz naskrz. A veškerý peníz, co za kurz dáte, jde na neziskovku Lačhe Chave(romsky: dobré děti), která se stará (nejen) o Vietnamce. Zjistili jsme, jak se vlastně Vietnamci dostali & dostávají do Čech; jak funguje vietnamská komunita v Praze a Sapě, kde mají pro dítka i školku (a o té jsme zjistili taky pár dost zajímavých věcí); navštívili jsme dvoupatrový buddhistický chrám (tržnice s chrámem?!); objevili jsme s pomocí lektorky to nejlepší Bún bò Nam Bộ, samosebou Phở Bo, ale i vepřové Bun cha. Stavili jsme se i v supermarketu, kde seženete samosebou všechno asijské, co jen vám vyvstane na mysl, ale i "normální" věci, jako je mléko, Nutella, Red Bull... za pakatel. Ale tím Sapa nekončí, tolik zeleniny a ovoce, co jsem nikdy neviděla a neochutnala; tolik VĚCÍ, které určitě nutně potřebujete. Tyjo, už se tam těším zas někdy!

P.S.: Tuhle hedvábnou košili jsem si oblíbila hrozně rychle, i když se všude tak šíleně krčí. Někomu to teda připadá krásné a některé druhy hedvábí prostě takhle zlobí, nedá se svítit. Možná si na ni i pamatujete z mého "jsem slavná" článku! : )

Košile -

H&M

Sukně -

H&M

Kabát -

Mango

Kabelečka -

H&M

Boty -

Asos

Náhrdelník -

Lindex

Prsten -

ANTIPEARLE

Mobil -

Sony Xperia Z3

Zůstat doma

Před nějakou dobou se konalo představení kolekce GANT Rugger, rugger je vlastně slangový výraz pro rugby nebo i pro ragbistu, což by mohlo napovídat tomu, že to bude takové americké, viďte. Přitom jsou v kolekci (podle mě) naprosto základní a fajn kousky - jako je třeba klasická modrá a bílá košile, pruhované tričko, krémový svetřík, volnější džíny a další věci, které v šatníku prostě musíme mít všichni, ať už od GANTu nebo odjinud. Akce se konala v Tančícím domě, tedy spíš v Art Salonu S, kde tou dobou končila výstava Eleny Steiner. Něco bylo fajn, něco dost zvláštní, ale tak #umčo, žejo.

Staycationland je přesně to místo, kde si užijete léto nejvíc, když zrovna nemáte žádnou vyhlídku na vejlety a všechny peníze jste utratili za ty příšerně drahé superfoods. Plán na léto je nic neplánovat! To až se vás zas někdo zeptá, kam pojedete. Zůstaňte ve městě, procházejte se po rozpálených ulicích a prozkoumejte planetárium, kam jste si nikdy nestihli zajít, dejte si konečně večeři v Čestru nebo jiné restauraci, kam toužíte už roky se podívat. Léto jinak. V rozporu s mými ideály!

P.S.: Na večer mě překrásně nalíčila Bára z Bobbi Brown v Debenhamsu, moc dík!

Suit up!

Ne že by to tedy byl pravý oblek podle Barneyho Stinsona, ale jako kalhotový kostým by to prošlo. Snad i s tímhle #superrolemodel tričkem z Lindexu, které stojí čtyři stovky - a celé ty čtyři stovky jdou na dobrou věc. Na neziskovky tří supermodelek, které už jsou teda i supervzory. Jedna se zaměřuje na diskriminaci na základě pohlaví, druhá na bezpečné mateřství a třetí na snížení úmrtí maminek i novorozenců při/po porodu. V Africe. V dnešní době, kdy se neustále všichni honí za penězi, je fajn si občas vidět a uvědomit, že jen o nich to není.

Vezměte si například Billa Gatese, který se rozhodl založit si s manželkou vlastní neziskovku. Dneska je to největší soukromá neziskovka na světě, zatím darovali přes jeden bilion korun (jednička a dvanáct nul). Pro mě je to třeba nepředstavitelná částka, kterou si musím převést na něco hmotného/představitelného, tak se taky tady můžete podívat, co se za takové peníze dá pořídit. Jako jasně - samosebou, že to někteří dělají i pro nějakou tu svou sebepropagaci, ale jiní se snaží jednoduše šiřit dobro - a to svoje jméno používají prostě k tomu, aby se o dané nadaci více vědělo, psalo, aby se třeba zapojili i další. A já už taky vim, na co dám většinu svých peněz, až budu velká a bohatá!

Kalhoty -

Lindex

Sako -

Lindex

Tričko -

Lindex

Kabelka -

Lindex

Tenisky -

Nike Flyknit Lunar2

Sluneční brýle -

C&A