Bloombergová!

Sice jsem teď v Istanbulu, ale chci vám jen ve zkratce říct, že si dnes nebo zítra musíte do trafiky (Relay je má stoprocentně) dojít koupit Bloomberg Bussinessweek. Je to sice ekonomický čtrnáctedník, takže asi ne každého to může zcela chytnout a zajímat, leč tentokrát jsem tam já, čili to už by mohl být dostatečný důvod. Prozradila jsem tam na sebe pár věcí, co předtím nikde ne, pssst. Znáte ten magazín? Ne? A to v Americe vychází už skoro sto let (od 1929) a má asi pět miliónů čtenářů každý týden, not bad. Mě v Praze zpovídala redaktorka té české verze a klobouk dolů, musím říct, že nikdy jsem nezažila tak skvělý a profesionální rozhovor, kdy by druhá strana byla naprosto připravená, měla načtené všechny přechozí rozhovory se mnou a věděla o mně prakticky vše, co se dá dohledat, a k tomu ještě kladla totálně perfektně mířené dotazy. Smekám a děkuju!

Košile - H&M

Sako - GANT

Sukně - H&M

Boty - ASOS

Kabelka - Moschino

Prsten - ASOS

Fotky - Matej Slávik pro Bloomberg Bussinessweek

Nádražní

Nějakou dobu jsem své kožní potíže asi neprávem přisuzovala jídlu. Pálivému, slanému, sladkému, smaženému, tomu se spoustou histaminu a všemu zlému. Teď už jsem zas dobrá, tak jsem se konečně vrátila ke svému milovanému sushi a indické kuchyni. Obojí jsem začla jíst teprve loni, do té doby jsem se od obojího distancovala a sushi jsem se vyloženě bála. A teď? Teď do mě můžete cpát avokádové maki, kalifornské rolky a kuřecí kormu s česnekovým naanem horem dolem (raději jen horem) a budu z toho mít akorát tak velikánskej úsměv na rtech! Minulý týden jsem ochutnala veganské sushi v Loving Hut, nevím, co si o něm myslet. Byly k němu nastrouhané oříšky (?) a bylo teplé. Netradičně s mrkví a okurkou. Šestnáct kousků za devadesát korun. Znova si ho nedám, ale zajímavá zkušenost.

Nevím, jak vy, ale já v zimě potřebuju mít kromě ledvin v teple i krk. A když nemám náladu na šálu, tak si vezmu rolák - naposledy jsem si ve slevách v S.Oliveru koupila tři roláky po 299,- a tenhle bílý jsem protáhla pod svetro-mikinou z Esprit. Bylo mi pak řečeno, že to vypadá jako krční límec. Jo, ten, co si dáte na krk, když ho máte trošku v háji. V případě potřeby ho můžete použít i jako roušku! Občas mi jen trochu připadá, že pak člověk vypadá, jako by ten krk neměl vůbec.

P.S.: Před nějakou dobou jsem našla na jednom koncertě něčí kreditku, hledala jsem tam tu osobu, ale nikdo pána neznal, tak jsem přemýšlela, zda to nechat pokladní nebo šatnářkám, ne že bych jim nevěřila, leč člověk nikdy neví, žejo. Tak jsem to vzala k sobě a zavolala hned 24/7 číslo, které na ní bylo, že jsem ji našla a zítra, že jí do té banky odnesu. Paní na lince byla úplně v šoku. Bankéři v bance byli v šoku ještě víc, asi se karty jen tak nevrací, nebo nevim. A víte vy co? Vrátilo se mi to. O pár týdnů později jsem ztratila pas. Nechci na to ani vzpomínat, ale dobří lidé (jako já!) ještě existují, takže se mi pas navrátil. Závěr? Dělejte to, co je správný.

Kabát - Mango

Sukně - H&M

Punčocháče - Calzedonia

Rolák - S.Oliver

Mikina - Esprit

Boty - Jasper James

Kabelka - Mango

Fotky - Martin Faltejsek

#LindexFriends

Předevčírem se konala rozkošná akce pod taktovkou Lindexu. Začalo to v showroomu Lindexu, kde jsme dostali rázný a všemi blogery (hlavně Inou, mrk mrk) milovaný pokyn vemte si, co chcete. Já z Lindexu popravdě moc oblečení nemám, jen prádlo (a toho zas poskrovnu úplně není, dobrá). Klasicky jsem teda koukala po materiálech a věřte, nebo ne, pár viskózek se tam našlo! Ale nebudu vám lhát, odcházela jsem opět překvapivě se spodním prádlem a to vám tu předvádět úplně nebudu, ale doporučím vám - zajděte si pro pár valentýnských pavučinek nebo košíků, dámy. Zato na mně určitě často uvidíte tuhle LEDVINKU, jó, čtete správně, ledvinku. Po zacvaknutí se hned odcvakávala, ale můj milý Hulk Jan to silou roztáhl a spravil. No a taky tyhle zrcadlové lenonky, u kterých jsem v šoku, že se správně píšou s jedním n.

Potom jsme se přesunuli do Bistroteky, kde nás čekaly valentýnské krabičky se srdíčky a překvapením uvnitř. O jídle se tu raději ani rozvášňovat nebudu, protože och, ten tuňák, ach, ten telecí T-bone steak, och, ta pražma, ach, ta argentinská svíčková, och, ten mořský vlk, ach, to prosciutto, och... A končíme, nevidím si přes sliny na klávesnici. Co vy, Lindexujete? : )

P.S.: V tom showroomu hrála má oblíbená Walk Of Life, když jsem přišla = okamžitá radost!